Giovanni Battista Belzoni v Abú Simbelu

Giovanni Battista Belzoni v Abú Simbelu přistál v září 1815. O rok později se na místo vrátil a přesvědčil feláhy, aby mu pomohli s odhrabáním písku od vchodu, kterým by se dostal do nitra chrámu. Tři týdny trvalo, než se podařilo proniknout do spea (skalního chrámu) Ramesse II. Písek tento architektonický div po dlouhou dobu chránil před poškozením. Ve světle pochodní obkresloval někdy lépe, někdy hůře, úžasné reliéfy.

V roce 1829 se Champollion se svým týmem spolupracovníků dostali do chrámu Ramesse II. v Abú Simbel. V jednom ze svých dopisů označuje chrám jako neobjevený, neboť nákresy Belzoniho a Gaua neodpovídají skutečnosti.

Po stranách vstupu do chrámu Ramesse II. nad nímž je zobrazení Rea v jeho Horově podobě, jsou vytesané do pískovce čtyři dvacetimetrové kolosy. Sochy a zvláště jejich obličeje zaujmou svou mimořádnou jednoduchostí. Zobrazují sedícího Ramesse II., který má na hlavě pokrývku hlavy nemes a korunu pšent. U nohou čtyř obrů stojí menší sochy, které zachycují členy královské rodiny – dcery Ramesse Nebettaui, Bentanat a Meritamon, několik princů, královnu matku Cuji a faraonovu manželku Nefertari. Tři kolosální sochy se zachovaly ve výjimečně dobrém stavu. Čtvrtá socha, umístěná vlevo od brány, je zachována jen do výše kolen. Hlava a tělo sochy leží na zemi.

Belzoni v Abú Simbelu objevil nevídanou síň

Nad vchodem do chrámu se nachází trůnní jméno Ramesse II. Sluneční bůh Re se sokolí hlavou drží v rukou žezlo weser a bohyni Maat. Vchodem se vstupuje do první místnosti, velké pilířové síně. V tomto sále o rozměrech 18 m x 16,7 m se tyčí osm desetimetrových pilířů. U každého piliře stojí sochy v podobě Usira s rysy Ramesse II. Sochy v levé polovině síně mají na hlavách hornoegyptské koruny, sochy v pravé polovině mají spojené koruny Horního a Dolního Egypta pšent.

Strop velké pilířové síně je zdoben obrazy supů s roztaženými křídly, mezi nimiž jsou texty psané hieroglyfy. Na stěnách jsou zachyceny historické výjevy připomínající války. Za velkou pilířovou síní následuje malá pilířová síň, která je dlouhá 11,2 metru a široká 7,7 metru. V ní stojí čtyři čtverhranné pilíře. Zdi jsou zdobeny liturgickými výjevy a scénami přinášení nejrůznějších obětin.

Z malé pilířové síně vedou tři průchody do příčné předsíně – 3,2, metru. V západní stěně předsíně jsou tři vchody vedoucí do poslední části chrámu. Levý a pravý vchod ústí do dvou malých kaplí. Prostřední vchod vede do kaple se sochami bohů. V této malé místnosti o rozměrech 4 x 7 metrů se nacházejí čtyři sedící sochy vytesané do skály. Zobrazují Reharachteje, zbožštěného Ramesse II., Amon-Rea a Ptaha. Těmto čtyřem božstvům je zasvěcen celý chrám.

Po stranách hlavního traktu je ještě osm bočních komor. Do čtyř z nich lze vstoupit z hlavní pilířové síně. Komory jsou úzké a nízké, zřejmě nebyly dokončeny. Měly se zde ukládat předměty používané při každodenním rituálním uctívání kultu.

Abú Simbel a jeho tajemství

Od svého znovuobjevení přitahuje Velký chrám v Abú Simbelu milovníky tajemství. Rozložení jednotlivých místností umožňuje, aby slunce dvakrát ročně úplně osvítilo čtyři sochy božstev v zadní části chrámu. Podle některých odborníků pronikal „svazek paprsků posvátného nebeského tělesa“ do chrámu v určitá data, která zřejmě souvisela s daty narození a korunovace Ramesse II. Jiní egyptologové se zase domnívají, že chrám v Abú Simbelu sloužil jako observatoř. Abú Simbel byl vybudován pro slávu Ramesse II., jeho význam však byl mnohem hlubší.