Giovanni Battista Belzoni a hrobka Sethi I.

Belzoni byl spíše hledačem pokladů než skutečným archeologem, ale patří mu několik prvenství. Objevil vchod do pyramidy faraona Rachefa – jednoho ze stavitelů tří velkých pyramid v Gíze. Existuje ale ještě jedno velké spojení – Belzoni a hrobka Sethi I. (slavného otce slavného faraona Ramesse II.).

Psal se říjen roku 1817, když se Belzoni dostal do hrobky Ramesse I. a omámen tímto úspěchem nařídil 16. října feláhům, aby začali kopat nedaleko této hrobky v místech, kde se na úpatí strmého srázu nacházela malá strž. Feláhové byli přesvědčeni, že se Ital mýlí, ale za dva dny si při západu slunce Belzoni všiml, že do skály je vytesán otvor.

Ráno feláhové objevili více než pět metrů pod úrovní země vchod a po jeho uvolnění od sutin a kamení se Belzoni vsoukal dovnitř. Ve světle pochodní objevil chodbu dlouhou 10 a širokou 2,5 metru. Zde na něho čekalo první překvapení – i za světla pochodně bylo vidět, že malby na stěnách jsou ve vynikajícím stavu. Na konci chodby objevil schodiště, které ho dovedlo do druhé chodby zdobené reliéfy s hieroglyfy a malbami.

Nečekaná překážka při odkrývání hrobky Sethi I.

Další postup zastavila ale nečekaná překážka. Druhá chodba končila velmi širokou šachtou hlubokou přibližně 10 metrů. Na zemi sice ležely zbytky provazů, které zde kdysi nechali vykradači hrobek, ty se ale při doteku rozpadali na prach. Belzoni si ale všiml, že na druhé straně šachty je otvor široký přibližně 60 centimetrů a tak druhý den nechal přes šachu položit dlouhý trám a po tomto “mostě” nečekanou překážku zdolal.

Když jeho muži rozšířili otvor ve stěně na druhé straně šachty, dostali se do rozlehlé místnosti o rozměrech 9×8 metrů, která byla zdobená mimořádně dobře dochovanými malbami a podpírané čtyřmi sloupy o průměru téměř jeden metr. Z této místnosti (později ji nazval “předsíň”) vyrážel Giovanni Battista Belzoni na průzkum dalších chodeb, sestupoval po schodištích a prohlížel další místnosti, kterým dával také jména:

V ní také Belzoni nalezl královský sarkofág umístěný ve středu místnosti. Sarkofágová vana byla téměř 3 metry dlouhá a 1 metr široká. Zevnitř i zvenčí Egypťané vyzdobili sarkofág reliéfními malbami postaviček, které byly vysoké maximálně 5 cm. Víko vany však někdo dříve rozbil a sundal a sarkofág sám byl pochopitelně prázdný.

Belzoniho spor s Henry Saltem

Společně s malířem Alessandrem Riccim pořídil Giovanni Battista Belzoni voskové odlitky reliéfní výzdoby Sethiho hrobky, které později vystavoval v Egyptském sále v Londýně. Výstava vzbudila velký ohlas a prchlivý Ital chtěl svůj podíl na nálezech. Proti tomu se ale postavil Henry Salt, který později část svých sbírek prodal za 10 000 liber muzeu v Louvru. Spor mezi Belzonim a Saltem vyvrcholil tím, že bylo Belzonimu odebráno povolení k vykopávkám, přišel o veškeré zdroje příjmů a na podzim roku 1819 musel Egypt opustit.

Po návratu do Londýna sepsal Belzoni dílo Cesta do Egypta a do Núbie a kniha se záhy dočkala několika vydání. 27. září 1822 byla replika Sethi hrobky převezena do Paříže a ve stejný den Champollion oznámil, že rozluštil hieroglyfy. To také umožnilo zjistit jméno vlastníka hrobky, kterou Giovanni Battista Belzoni objevil. Spojení Belzoni a hrobka Sethi I. tedy přineslo další velký objev (po chrámu v Abu Simbelu).