Jean-Philippe Lauer

Jean-Philippe Lauer se narodil v roce 1902. Ve svých čtyřiadvaceti letech se jako čerstvý absolvent architektury nalodil na loď mířící do Alexandrie. Lauer dostal nabídku, aby pracoval s Pierrem Lacauem, který byl nástupcem Gastona Maspera v čele Egyptské památkové správy. Ten hledal architekta, který by se zúčastnil vykopávek v Sakkáře. Lacau nabídl mladému architektovi práci za 75 liber měsíčně, což bylo na tehdejší poměry opravdu hodně.

Jednoho listopadového rána roku 1926 stanul mladý Lauer v Alexandrii a mohl spatřit hlavní město Ptolemaiovců za východu slunce a byl tím pohledem okouzlen. Odtud pokračoval dál do Káhiry, kde byl přijat Lacauem a hned další den se vydal na naleziště do Sakkáry.

Během krátké cesty k nalezišti mohl obdivovat kolosální sochy Ramesse II. nebo rozvaliny Ptahová chrámu napůl potopeného ve vodě rozvodněného Nilu. Několik dní po svém příjezdu se setkal s Cecilem Firthem, skutečným “šéfem” Sakkáry. Jeho prvním úkolem bylo měření mastab.

Jean-Philippe Lauer učinil velký objev

S Firthem začal Jean-Philippe Lauer pracovat podél jižní zdi Džoserova pyramidového komplexu. Několik dělníků tam vyprošťovalo zeď z písku. Za několik dní narazili feláhové na dost široký otvor, který do zdi prorazili zloději. Firth a Lauer jím vstoupili na neznámé schodiště, po kterém došly do rozlehlé chodby plné džbánů z pálené hlíny a dlouhých kolíků, na kterých byl kdysi baldachýn. Objevili zde také šachtu vedoucí pravděpodobně ještě hlouběji do země, kterou ale po 28 metrech museli zbavit tun kamene a písku. Pak se dostali do malé žulové pohřební komory, která ale byla zcela vyrabovaná.

Byl zde ale ještě zazděný vchod a tak feláhové prorazili do vchodu otvor, kterým se ale příliš korpulentní Firth neprotáhl a tak mohl Lauer vstoupit do místnosti za otvorem jako první. K této místnosti přiléhala obdélníková síň a byl zde také vchod do další – třetí místnosti. Na všech jejích stěnách byly stély v podobě nepravých dveří. Na jedněch z těchto dveří byl zachycen faraon Džoser, jak absolvuje slavný běh při příležitosti svátku sed.

Džoserova pyramida – jižní hrob

Firth a Lauer nepochybovali o tom, že objevili kenotaf nebo hrobku ka faraona Džosera – ve skutečnosti objevili podzemní prostory tzv. Jižní hrobky v Džoserově zádušním komplexu. O její funkci se dodnes vedou spory. Někteří badatelé se domnívají, že představuje tzv. jižní hrob panovníka. V období prvních dvou dynastií byly královské hrobky stavěny na pohřebišti v Abydu (Abedžu) a v Sakkáře bývali pohřbíváni nejvyšší úředníci. Nadzemní část je v severní a východní části známá vlysem vztyčených kober. Podzemní prostory jsou dnes přístupné veřejnosti. Tento objev umožnil pochopit koncepci této pyramidy faraona 3. dynastie, navíc pohřební komora je přesnou kopií pohřebního místa pod Džoserovou pyramidou a dokonce leží i v severojižní ose pyramidy.

V lednu 1931 Firth odjel navštívit rodinu do Anglie, ale krátce po příjezdu do Londýna zemřel a Jean-Philippe Lauer se stal vedoucím vykopávek v Sakkáře. V roce 1933 nalezl několik chodeb, ve kterých byly od podlahy ke stropu navršeny kamenné nádoby, které zde byly uloženy za Džoserova panování. Celé tři roky trvalo, než se podařilo inventarizovat přibližně 40 000 předmětů, které byly po několik tisíc let ukryty v těchto chodbách.

Lauerova snaha o obnovu staveb Džoserova komplexu

Po nesčetných měřeních a záznamech různých sakkárských staveb se Lauer pokusil zrekonstruovat tvary a rozměry jednotlivých budov. Nebylo to vůbec snadné, protože většinou zůstaly jen stopy po základech a roztroušené fragmenty. Kameny, které Lauer nacházel, byly žlábkované, vroubkované nebo ve tvaru svázaných stvolů papyru. Pocházely totiž z hlavic sloupů a říms. Díky těmto nálezům mohl Lauer zjistit, jaké byly rozměry a výška kaplí pro oslavu svátku sed, Jižního a Severního domu a většiny ostatních staveb. Lauer působil na vykopávkách v Sakkáře více než 70 let.