Tutanchamonova pohřební komora

Po vynesení a roztřídění všech předmětů z královské předsíně se Howard Carter připravoval na proražení zdi. Za ní tušil, že bude Tutanchamonova pohřební komora. Celá akce proběhla pod pečlivým dohledem mecenáše lorda Carnarvona a dvaceti pečlivě vybraných hostí.

Dvě černé sochy “Tutanchamonova ka” uložili starověcí Egypťané do dřevěných skříní. Po odstranění povrchové vrstvy sádry uvolňoval Carter jeden kamenný kvádr za druhým. Přitom ale dával velký pozor, aby kameny nespadly do místnosti, kam dosud nikdo nevstoupil. Když byl otvor dostatečně velký a mohl jím protáhnout svítilnu zjistil, že asi metr od vchodu je další masivní zeď, která vypadala (a skutečně byla) jako když je z masivního zlata. Howard Carter záhy přišel na to, že masivní zeď je první ze sarkofágových schrán, které měly chránit věčný spánek mladého Tutanchamona. Pokračoval v rozebírání zdi tak dlouho, než se otvorem mohl protáhnout člověk. První do místnosti vstoupili pochopitelně Carter s lordem Carnarvonem.

Tutanchamonova pohřební komora – stopy po vykradačích

Carter objevil na zemi roztroušené perly z náhrdelníku. Dalo se tedy předpokládat, že i tudy prošli starověcí vykradači, ale nebylo jisté, zda se jim podařilo dostat až k sarkofágu. Před Carterem a jeho mecenášem se nacházel obrovský skříňový sarkofág. Jeho stěny byly pokryty pláty zlata, do kterých byly vyryty magické hieroglyfické texty. Pozlacený vnější sarkofág zabíral téměř celou pohřební komoru. Mezi stěnou sarkofágu a stěnou pohřební komory bylo asi 50cm.

Howarda Cartera zajímala zejména dvířka sarkofágové schrány. Byla na nich obyčejná petlice, nikoliv pečeť! Za nimi nalezl podstavec se smutečním příkrovem. Po sejmutí příkrovu Carter objevil další dvířka vedoucí do druhé sarkofágové schrány – s neporušenou pečetí! To bylo znamení, že až k mumii Tutanchamona se nikdo nedostal.

Druhá schrána sarkofágu

Po rozložení první schrány a opření jejích stěn o zeď mohl Howard Carter obdivovat druhou schránu, která byla celá pokryta lněným plátnem. Druhá schrána měřila 3,74 m na délku, 2,35 m na šířku a vysoká byla 2,25 metru. Měla tvar per wer, heraldické svatyně Horního Egypta. Všechny plochy Egypťané vyzdobili štukováním a zlatými plátky. Dvířka zdobí postava Tutanchamona předstupujícího před Usira a Reharachteje. Stěny zdobí zejména texty z Knihy mrtvých. Na vnitřní části bylo zobrazení Gebovy manželky Nut – tato božstva symbolizovala Zemi a Nebe.

Třetí schrána sarkofágu

Třetí schrána měla stejný tvar jako druhá (tedy per wer) a měřila 3,4 m na délku a 1,92 m na šířku. Tvoří ji deset desek, které Egypťané pokryli zlatými plátky, do kterých vyryli posvátné formule. Na víku byl sluneční kotouč obklopený osmi ptáky s roztaženými křídly – čtyřmi supy, dvěma supy s hadí hlavou a dvěma sokoly. Na bočních stěnách byly výňatky z Amduatu (Knihy o tom, co je v podsvětí) a Knihy mrtvých.

Čtvrtá schrána sarkofágu

Tuto schránu se nikdy nepodařilo zcela složit, protože sarkofág v ní uložený byl příliš velký na to, aby se daly všechny stěny spojit. V této schráně byla vana s Tutanchamonovou rakví. Její tvar připomínal per nu, starověký severní palác s klenbou podobající se kolébce. Na reliéfech zobrazili starověcí malíři Eset, Nebthet a Thovt s průvodem bohů. Dveřní prostor stejně jako u třetí schrány střeží Eset a Nebthet, na stropě schrány je bohyně Nut s roztaženými křídly v doprovodu Hora.

Tutanchamon byl pochován ve velmi malé (a pro faraona skoro až nedůstojné hrobce), ale pohřební výbava byla skutečným pokladem.