Egyptské boty a sandály

Egypťané byli první, kdo začal běžně nosit obuv. Egyptské boty a sandály byly přizpůsobeny egyptskému horkému a suchému podnebí. Přiblížíme si tedy práci egyptského ševce. Kůže se vyčiňovala tukem – máčela se v tříslivech (např. egyptském kamenci).

Pak koželuh z olejnaté tekutiny kůže vyndal a nechal je vychnout. Když byly kůže suché, rozložily se na stůl a začaly se vytahovat na všechny strany, aby byly pružné a lehké. Bušilo se do nich paličkou, aby se olej do kůží snadněji vsákl. Tím byly kůže poddajné, nepropustné a hlavně – nepodléhaly hnilobě.

Na stojanu se pak podle kopyta vyřezávala kůže. Pomocí razníku se prorazilo na sandálu očko, kterým se pak provlékl řemínek. Ten připevnil sandál k noze. Podrašky se šily pomocí šídla z hroší kosti. Razník a šídlo se občas ponořil do nádoby s tukem, aby se podrážka lépe prošívala. Na silné podrážce z volské kůže byla druhá, která byla tenčí.

Egyptské boty a sandály – odolné proti vodě

Podrážky se prošívaly nití namočenou v pryskyřici – tím byla nit odolná proti vodě. Podrážky nejjednodušších sandálů byly ploché, u prstů se hodně rozšiřovaly a na konci byl otvor, kterým byl protažený řemínek. Ten vedl mezi palcem a druhým prstem na noze a kolmo na něj vedl široký pásek, který se protahoval štěrbinou ve spodní části podrážky přibližně pod patou.

První sandály byly z palmových listů, rafiového lýka, sítiny, papyru, rákosu nebo z kůže. V období Staré říše nosili sandály zejména muži – zvláště pak bohatší vrstvy a pochopitelně faraon. Pokud si je faraon nechtěl právě obout, svěřil je nosiči sandálů – to byl vysoký hodnostář, který měl faraonovu důvěru. Takového nosiče sandálů najdeme například na Narmerově paletě, jak kráčí za panovníkem a sandály má položené na předloktí. Sandály byly znakem přepychu a moci – jen bohové vyžadlovaly, aby se sandály před vstupem do chrámu zuly. Tento zvyk se dodnes dodržuje v mešitách.

Módní revoluce v období Nové říše

Nejen v oblékání, ale také v obuvi došlo v období Nové říše k určité „revoluci”. Sandály se už tolik nerozšiřovaly v přední části, některé měly dokonce zašpičatěné a v přední části vyvýšené – podobně jako středověké „nosaté střevíce”. Je pravděpodobné, že za touto změnou stojí vliv Chetitů. Příkladem zahnutých sandálů jsou například sandály Ramesse IX., které byly zahnuté do výšky 20cm a měly tvar sloního klu.