Med jako vyhledávaná pochoutka

Včela (symbol Dolního Egypta) se podle legendy zrodila z Reových slz. Od počátku egyptské civilizace se včely chovaly v úlech pro med, který se používal jako potravina, ale také při přípravě mnoha léků a kosmetických výrobků (masek a balzámů na pleť, pomád a mastí) a v neposlední řadě se využíval i při kultovních obřadech. V období Staré říše byl med výsadou královských stolovníků, ale v období Střední říše se velmi rychle rozšířil i na stoly ostatních Egypťanů.

Na stěnách egyptských hrobek se sice nalezlo velmi málo výjevů ze včelařství, ale početné zmínky o medu a přítomnost včely mezi hieroglyfickými znaky jsou dokladem toho, že chov včel byl součástí každodenního života starých Egypťanů. Včelařské výjevy byly nalezeny na reliéfech ve slunečním chrámu panovníka 5. dynastie Niuserrea. Na stěnách hrobky Rechmirea (velkovezíra faraona 18. dynastie Amenhotepa II.) byl objeven podrobný popis sběru medu.

Výroba medu

Úly v zahradách hodnostářů měly podobu válcových džbánů z pálené hlíny. Úly se pokládaly vodorovně jeden na druhý, a tak vytvářely včelín. Do džbánů se vkládaly plástve, v nichž včely produkovaly med. Na podzim pak včelaři z pláství cennou látku vybírali. Zapalovali slaměná vykuřovadla, která přikládali k ústí džbánů, aby včely otupili a vyhnuli se jejich žihadlům.

Poté vytáhli plástve a zachytili vzácnou tekutinu. Tu pak prolisovali, aby ji zbavili zbytků vosku, a nakonec ji přelévali do velkých kulovitých džbánů. Tyto nádoby byly po naplnění hermeticky uzavřeny. Na stěny nádob byly napsány základní informace vztahující se k jejich obsahu, jako zkrácené datum, kdy byl med stočen a informace odkud pochází (případně komu je med určen)

Med od divokých včel

Někdy se stávalo, že faraoni vysílali své muže daleko do pouště, aby zde sbírali med divokých včel, který byl možná pokládán za chutnější než med včel domácích. Šlo o opravdové výpravy svěřované profesionálním sběračům medu, kteří přesně věděli, kam jít. Doprovázela je skupina lučištníků, protože čím dále od údolí Nilu se Egypťané vypravili, tím větší jim hrozilo nebezpečí. Nejsou sice známé druhy medu, které Egypťané získávali, ale můžeme předpokládat, že akáciový med patřil mezi ty nejvyhledávanější.