Sethi I. – vojevůdce i diplomat

Sethi I. úspěšně pokračoval v dobyvačné politice, se kterou začal již Haremheb a úspěšně v ní pokračoval také Ramesse I. Jeho syn upevnil hranice Egypta a ještě získal zpět část ztracených území v Malé Asii.

Dobyvatel Sethi I.

Sethi I. dal už při svém nástupu na trůn jasně najevo, že začíná nová éra Egypta. Tato nová éra představovala Egypt pod vedením ramessovské dynastie, která se jasně distancovala od svých předchůdců z 18. dynastie a snažila se navázat na tradici faraonů Střední říše.

Situace si to vyžadovala – v Asii začínali být Chetité stále větším nebezpečím a navíc beduínský kmen Šasu – podporovaný právě Chetity – využil střídání panovníka na egyptském trůně a obsadil asi 20 pevností podél středomořského pobřeží.

Výprava proti kmeni Šasu

Sethi I. si byl hrozícího nebezpečí vědom a proto ihned po svém korunování zahájil vojenské tažení, jehož cílem bylo potlačit a zlikvidovat vzbouřence. Po svém otci zdědil bojechtivost, která byla i jeho ozdobou. Vydal se tedy Horovou cestou proti kmeni Šasu. Cestu zahájil v Caru (Kantara) a podél pobřeží pokračoval dál. Během postupu dobyl zpět Rafu. Jeho armáda byla lépe vycvičená a organizovaná a proto rychle postupovala vpřed. Od Caru až ke Kanaánu v každé bitvě utrpěli Šasuové drtivou porážku a Sethi I. získával ztracené pevnosti zpět.

Chetitský král Muvatali, který podporoval kmen Šasu i přes tento nepřímý neúspěch pokračoval v uzavírání různých spojenectví proti Egyptu. Vznikla nová koalice – tentokrát se Chetité spojili s Amorejci a Aramejci. Tyto dva národy byly lépe organizované než beduínský kmen Šasu a byly proto pro Egypt větším nebezpečím. Sethi I. ale prokázal svůj vynikající smysl pro taktiku, vklínil se mezi obě armády a jednu po druhé porazil. Povzbuzen tímto vítězstvím se vydal na sever a připojil také Libanon, jehož králové se mu vzdali bez většího odporu. Při návratu do Egypta jej v Memfidě (Mennoferu) vítal jásající dav. Vítězného faraona následovala ohromná armáda zajatců a ohromující válečná kořist.

První bitva u Kadeše

Ve třetím roce své vlády musel Sethi I. znovu čelit hrozbám chetitského panovníka. Znovu tedy vytáhl do boje a znovu podél pobřeží. Ze země Amorejců, kde se zmocnil měst Akko a Tyr, pronikl hlouběji do vnitrozemí a dostal se ke Kadeši, chetitské pevnosti považované za nedobytnou. Poprvé v dějinách se Egypťané střetli s Chetity přímo před branami této pevnosti. Sethi I. zvítězil, ale nebyl to ještě rozhodující úspěch. Oba panovníci se nakonec dohodli, že podepíší mírovou smlouvu, která uznává řeku Orontes za přirozenou hranici mezi jejich zeměmi.

Nepokojní Libyjci a výprava do Núbie

Klidu si ale Sethi I. příliš neužil – ze západu se pokoušeli dostat do Egypta Libyjci. Sethi I. musel podniknout dvě vojenská tažení, aby zmařil jejich pokusy o invazi. Trvalý mír – ve který doufal egyptský národ – ale dlouho netrval. V osmém roce své vlády musel čelit povstání Núbijců. Egypt potřeboval bohatství země Kuš a tak nemohl tolerovat žádné pokusy o nepřátelské akce. Tažení do Núbie trvalo několik měsíců. Poblíž čtvrtého kataraktu byla nalezena stéla, která je datována do jedenáctého roku jeho vlády. Je dokladem postupu egyptské armády, která pronikla do afrického vnitrozemí stejně daleko jako před nimi vojska Thutmose III.

Spoluvláda Ramesse II. s otcem

Manželkou Sethi I. byla Cuji, která ale nebyla královské krve. Byla dcerou vrchního velitele vozby a Sethi I. ve snaze předejít sporům o legitimitu nástupnictví a zachování vlády své dynastie jmenoval svého syna Ramesse II. svým spoluvládcem v osmém roce své vlády.

Ramesse II. byl tehdy patnáctiletý chlapec, který se ale během deseti let spoluvlády ukázal jako pozorný a cílevědomý následovník. Už tehdy se projevil jako inteligentní, živý a odolný mladík, který uměl skvěle zacházet se zbraní a vůz ovládal jako zkušený válečník.

Reliéf z chrámu v Karnaku (Ipetisut) zachycuje Sethi I.
v tradičním postoji faraona – rozbíjejícího hlavy svých nepřátel.

Manželka: Tuya (dcera vojenského důstojníka, matka Ramesse II.)