Chufu (Cheops), stavitel Velké pyramidy

Chufu (je rovněž znám pod řeckou formou svého jména Cheops) vládl přibližně v letech 2592-2567 př.n.l. Byl synem Snofrua a královny Hetepheres I. – dcery posledního faraona 3. dynastie Huneje. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnum-Chufuí, což v překladu znamená “Chnum, on mě chrání”. Měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně. Prvním byl Radžedef, jehož matku neznáme, druhým pak Rachef.

Chufu (Cheops) byl despota

Zatímco Snofru byl prý všemi obdivován a milován, Chufu byl znám jako krutý a autoritářský despota, který navíc údajně zanedbával své náboženské povinnosti. Přitom byl prý velice vzdělaný, zalíbení nalézal především v magii a okultních vědách a dokonce prý sepsal velmi podrobné pojednání o alchymii. To, že při stavbě jeho velkolepé pyramidy zahynulo mnoho lidí, ho prý příliš netrápilo.

Jeho syn princ Hardžedef mu vyprávěl o schopnostech kouzelníka Džediho, který prý dokázal oživit bytosti, jimž byla předtím sťata hlava. Chufu se o tomto zázraku chtěl přesvědčit na vlastní oči a neváhal pro pokus obětovat jednoho vězně. Zděšený kouzelník zvolal: “Nikoli lidskou bytost, ó vládce a pane můj! Takové věci se nesmějí provozovat na lidstvu!” Silně rozmrzelý Chufu se musel spokojit s ukázkou na býku a na drobných hospodářských zvířatech.

Chufu, stavitel Velké pyramidy zahalený tajemstvím

Chufu (Cheops) nechal postavit Velkou pyramidu, ale o něm samotném máme jen velmi málo písemných informací. Dochovalo se jen několik hieroglyfických nápisů nalezených ve Wádí Magháře. V dioritových dolech v Núbijské poušti západně od Abú Simbelu se dochovala také jedna stéla. Jediným dochovaným zobrazením velkého faraona je slonovinová soška, kterou roku 1903 nalezl v Abydu (Abedžu) archeolog Petrie. Soška zachycuje faraona sedícího na trůně a oděného do krátké suknice. Archeologové dosud neobjevili žádnou větší sochu zobrazující Chufua, ačkoliv za doby 4. dynastie právě sochařství procházelo obdobím velkého rozmachu.

Chufu (Cheops) pokračoval ve vojenských taženích do Núbie, Libye a na Sinajský poloostrov. Chufu byl bezesporu největším stavitelem ze všech faraonů Staré říše. Svou vládu zahájil tím, že nechal upravit celý severní výběžek gízské plošiny, která byla strategickým bodem při přechodu z delty do údolí Nilu. Na jihovýchod odtud se nacházelo hlavní město Mennofer založené legendárním panovníkem Menim. To se stalo důležitým uzlem říční dopravy. Na gízské plošině zahájil stavbu Velké pyramidy (jednoho ze sedmi divů starověkého světa, která je zároveň jediným “divem”, jenž odolal zubu času). Je to největší hrobka, kterou si kdy jaký faraon nechal vybudovat. 

Řetěz opevnění a velký vodní kanál

Chufu nechal vybudovat řetězec opevnění k ochraně východních hranic. Podobně nechal opevnit i řemeslnické vesnice v okolí míst těžby, aby je chránil před nájezdy beduínů. Mererův deník objevený v roce 2013 (inspektor při stavbě Velké pyramidy) dokazuje existenci velkého umělého kanálu, po němž se dovážely suroviny na staveniště v Gíze. Kanál pravděpodobně využíval i sítě přirozených vodních nádrží na západním břehu Nilu. Byl splavný po celý rok a v čase záplav bylo možné plavit se do blízkosti pyramid i na těžkých nákladních lodích. Podél Nilu byly rovněž vybudovány kanály a hráze pro zmírnění někdy ničivých účinků záplav. Ve Wádí Geráwí na východním břehu Nilu nad Memfidou (Mennoferem) nechal Chufu vystavět vůbec první přehradu všech dob, která měla zadržet přívalové vody. Přívalové deště ohrožovaly osídlení v této oblasti.”

Stavba obrovské pyramidy a zakládání zádušních kultů vyčerpávalo ale materiální i pracovní zdroje Egypta a stálo na počátku narůstajících hospodářských a společenských potíží paradoxně právě v době, kdy se zdálo, že její sláva a velikost vrcholí. Nečekaná smrt korunního prince Kauaba (nejstaršího syna faraonu Chufeva) vedla k rozkolu uvnitř rodiny a přispěla k postupnému úpadku a nakonec zániku této dynastie.

Manželky: Henutsen (matka Rachefa); Meritites I.