Pepi I.

Egyptologové se dlouho domnívali, že 6. dynastie byla začátkem Prvního přechodného období, doby úpadku, která trvala až do znovusjednocení Horního a Dolního Egypta za vlády Mentuhotepa II. kolem roku 2060 př.n.l. Ve skutečnosti ale vlády význačných faraonů 6. dynastie (Tetiho, Pepi I. a Pepi II.) ještě spadají do období Staré říše, neboť Egypt za nich zažíval další rozmach.

Bouřlivý začátek vlády jako by předznamenával četné další obraty, k nimž za jeho panování došlo. Pepi I. nastoupil na trůn ještě jako mladík. Za Horovo jméno si zvolil “Ten, kterého milují Obě země”, což naznačuje snahu o uklidnění situace. Můžeme proto předpokládat, že nepokoje tehdy ustaly.

Stavební činnost Pepi I.

Stejně jako všichni význační faraoni Staré říše i Pepi I. prováděl rozsáhlé stavební práce ve svatyních v Dendeře, v Abydu (Abedžu) a na Elefantině. Posílil egyptskou kontrolu nad Sinajským poloostrovem a svou armádu přivedl až do jižní Sýrie.

Pokračoval v těžbě v dolech na Sinaji a v Núbii otevřel lomy, kde se dobýval kámen pro stavby. Z tohoto kamene je postavena také pyramida Pepi I. v jižní Sakkáře. S podporou svého věrného ministra Veniho podnikal také stavební práce v Tell el-Bastě (Dolní Egypt).

Veni sloužil prvním třem faraonům 6. dynastie. Životopis tohoto muže, jehož existenci se podařilo doložit, je příkladem kariéry faraonova úředníka. Ze státní správy přešel do armády, pak byl jmenován představeným všech královských stavebních prací a z titulu této funkce řídil těžbu v královských lomech a hloubení průplavu u prvního kataraktu.

Oženil se se dvěma dcerami velmože Chuje z Abydu (Abedžu). Jeden z Chujových synů se stal vezírem Pepi II. První Pepiho syn Merenre panoval po svém otci jen krátce. Po něm se v šesti letech dostal na trůn Pepi II.

Nové dvorské spiknutí

Ani on nezůstal ušetřen pletich ze strany svého okolí. Dokladem toho je nález textu učiněný v Abydu (Abedžu) v zádušní kapli zasvěcené Venimu. Jak bylo v Egyptě zvykem, Pepiho věrný hodnostář do jejich stěn nechal vyrýt svou autobiografii. V ní se vypráví především o palácovém spiknutí, které bylo proti králi osnováno v harému. Komplot skončil vyhnáním provinilé manželky a syna, který byl jeho příčinou:

“V královském harému proběhl tajný proces s královskou manželkou Veretiamtes. (…) Dosud nikdo v mém postavení nevyslechl tajemství královského harému, ale Jeho Veličenstvo chtělo, abych se je dozvěděl, neboť podle mínění Jeho Veličenstva jsem byl schopnější než všichni jeho soudci, než všichni jeho hodnostáři, než všichni jeho služebníci.”

Ke spiknutí došlo ve dvacátém prvním roce Pepi vlády. Faraon se krátce předtím oženil postupně se dvěma dcerami velmože Chuje z Abydu (Abedžu). Při svatbě dostaly obě ženy jméno Anchesenmerire a obě porodily faraonovi několik dětí. První se stala matkou princezen Merenre a Neity. Neita se vdala za svého nevlastního bratra Pepi II., který byl synem Pepi I. a Anchesenmerire II. Spiknutí možná souviselo právě s touto svatbou.

Manželky: Anchesenpepi I. (matka Merenrea I.); Anchesenpepi II. (matka Pepi II.); Nebuunet; Inenek-Inti