Blíží se bitva u Actia, nejpodivnější námořní bitvě v dějinách. Marcus Antonius s Kleopatrou na strané jedné, na straně druhé Octavianus a Agrippa. Opatření, jaká Antonius a Kleopatra zvolili, byla pro mnoho velitelů nepochopitelná. Kleopatra prchá z bitvy se 60 loděmi a Marcus Antonius ji slepě následuje. Bojující vojáci pokračují v urputné bitvě. Pozdě odpoledne se vzdávají vítězovi.

Ohromné neporažené pozemní vojsko ležící poblíž Actia čeká sedm dní na příkazy Marca Antonia. Když Antonius konečně vysílá posla se vzkazem, aby velitel převedl celou pozemní armádu do Asie přes Makedonii, je již pozdě. 19. opuštěných legií se bez boje vzdává Octavianovi.

Kleopatra připlula do Egypta a Antonius se ještě zdržel v Paraitoniu. Pokusil se o sebevraždu, přátelé jej donutili k návratu do Alexandrie. V Alexandrii dostal zprávu o královnině sebevraždě a probodl se mečem. Služebnictvo ho umírajícího dopravilo do Kleopatřina mauzolea, kde skonal v její náruči. Bylo mu 53 let. Octavianus vstupuje do hlavního města 1. srpna 30 př.n.l. a tímto datem oficiálně zaniká samostatné ptolemaiovské království.

Octavianus povolil Kleopatře pohřbít Marka Antonia se všemi královskými poctami. Usiloval o to, aby se stala ozdobou jeho triumfálního pochodu Římem a přikázal ji bedlivě střežit. Když se přiblížil čas odjezdu z Egypta, Kleopatra zvolila raději rituální smrt – uštknutí posvátnou kobrou. Dvě ženy její družiny, Eiras a Charmion, dobrovolně zemřely s ní. Posvátná kobra, symbolizující boha Amona-Rea a zdobící faraonskou korunu, zajistila Kleopatře v očích jejího lidu posmrtné božství a nesmrtelnost. Pro své Egypťany se opravdu stala bohyní Isis. I pragmatický protivník Octavianus byl královniným činem pohnut a nechal ji s královskými poctami pohřbít i s jejími dvěma služebnicemi po boku Marka Antonia. V triumfálním průvodu byl nesen alespoň její obraz s hadem visícím na její paži.

Bitva u Actia – smutný osud potomků Kleopatry

Sedmnáctiletý Ptolemaios XI. Caesarion byl pro Octaviana hrozbou a Kleopatra si toho byla dobře vědoma. Zprostředkovala synovi útěk přes Núbii do Indie. Chlapce však zradil vlastní učitel a pod záminkou nastolení na trůn jej vrátil zpět do Alexandrie. Octavianus jej nechal ihned zavraždit.

Děti Kleopatry a Marca Antonia kráčely ve vítězově triumfálním průvodu Římem za obrazem své matky. Poté nalezly útočiště u laskavé Octavie, která pečovala o všechny Antoniovy děti. Osudy obou chlapců jsou dodnes nejasné. Kleopatru Seléné Octavianus provdal za mauretánského krále Jubu II. V r. 19 se jim narodil syn Ptolemaios. V r. 40 po Kr. byl zabit z popudu císaře Caliguly, svého vzdáleného příbuzného. Pravděpodobně poslední Ptolemaiovkou byla zřejmě syrská královna Zenobiá, dcera Juby a Selény, vládnoucí v Palmýře. Svou inteligencí, krásou a bojovností byla přirovnávána ke Kleopatře Veliké. Její vládu ukončil císař Aurelianus v roce 271 n.l.

Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner)