Zavraždění Caesara a druhý triumvirát

Na březnové Idy – 15. března 44 př.n.l. je Gaius Julius Caesar zavražděn. Marcus Antonius, oddaný Caesarův přítel, čte Caesarovu závěť, ve které není zmínka o vojevůdcově synovi Ptolemaiu Caesarovi, kterého počal s Kleopatrou. Právoplatným dědicem byl prohlášen Gaius Octavius. 

Krátce po návratu Kleopatry do Alexandrie zemřel její 14letý bratr Ptolemaios XIV. Neexistuje důkaz, že by jej královna nechala zabít, nicméně její tříletý syn okamžitě zaujal místo spoluvládce jako Ptolemaios XV. Filopatór kai Filométór alias Caesarion. Situace v Egyptě je zlá. Velmi malé záplavy trvají již čtyři roky, v letech po Kleopatřině návratu z Říma k nim patrně vůbec nedochází . Údržba zavlažovacích kanálů vázne, voda z Nilu nepřichází k polím a „obilnice světa“ trpí hladomorem. Královna otevírá královské sýpky, obilí však stěží stačí pro obyvatele Alexandrie. Venkov a Horní Egypt trpí hladem.

To nebylo dobré znamení, protože pokud nebyly dostatečné záplavy, znamenalo to, že je něco nedobrého na lince faraon – egyptští bohové. Tato situace nebyla za vlády Ptolemaiovců zas tak neobvyklá a starověcí Egypťané z toho vyvozovali, že tito faraoni se nelíbí jejich bohům. Proto docházelo k častým nepokojům.

Druhý triumvirát – Octavianus, Antonius, Lepidus

V Římě mezitím dochází k dalším „hrám na politickém poli“, k bitvě u Mutiny (dnešní Modena), ze kterých vychází dvacetiletý Octavianus jako konzul. Uzavírá dohodu s Markem Antoniem a Markem Lepidem a vzniká mocný, tzv. druhý triumvirát.

Osmadvacetiletá Kleopatra pozorně sleduje nový vývoj situace. Vliv Marka Lepida slábne a je jisté, že moc se rozdělí mezi dvěma muži říše. Gaius Octavianus jako oficiální Caesarův dědic představuje soupeře pro jejího syna, mimoto jej nezná. S Markem Antoniem se setkala již v Římě a královna tušila, že by mohl být jejím plánům nakloněn. I Antonius potřeboval silného soupeře, pro plánované tažení proti Parthům a v předtuše zostřujícího se vztahu s Octavianem.

Zdroj: Ptolemaiovci – z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner)