Místem, kde mohou dnes archeologové pátrat po historii Kušitů je jejich pohřebiště El Kurru. Tuto oblast jako první začal zkoumat americký archeolog George Andrew Reisner a objevil hrobky nejvýznamnějších kušitských králů. Na lokalitě působil od roku 1908 až do 30tých let a nutno poznamenat, že ve velmi těžkých podmínkách.

Právě on sestavil chronologii kušitských králů, kterou používáme i dnes. Prozkoumal také všechny pyramidy až na jednu – na pyramidu K1. Její strop se zbortil a tak si tato pyramida uchovala své tajemství dál. Při výzkumu pyramid objevil Reisner velké množství velmi umně opracované pohřební výbavy ze zlata a stříbra. Dá se říci, že v některých směrech byly Kušité zručnější než starověcí Egypťané.

Dosud určené pyramidy na nekropoli El Kurru

K1 Jedna z největších pyramid. Nachází se vedle pyramidy Pianchiho (K17)
K3 královna Naparaye – dcera faraona Pianchiho
K4 královna Khensa – pravděpodobně sestra Pianchiho
K5 královna Qalhata – manželka Šabaky (druhého faraona 25. dynastie)
K6 královna Arty – dcera faraona Pianchiho
K7 královna Pebatjma – manželka Kashty a matka Pianchiho
K8 král Kashta – otec Pianchiho
K15 Šabaka – syn Pianchiho, druhý faraon 25. dynastie
K16 Tanutamon – syn Taharky, poslední faraon 25. dynastie
K17 Pianchi – zakladatele 25. dynastie
K52 královna Nefrukekashta – manželka Pianchiho
K53 Královna Tabiry – manželka Pianchiho

Tajemná pyramida K1

Pyramida K1 dnes sice připomíná hromadu cihel, ale při svém dokončení byla stavba 4x větší, než je nyní. To co z ní zbylo narušoval v průběhu času navátý písek a stala se pochopitelně také cílem hledačů pokladů. Ti pásli zejména po núbijském zlatě. Nyní pyramidu zkoumá další americký archeolog Geoff Emberling a objevil obří schodiště. Dělníci ho vysekali do původní skály do celkové hloubky 7,5 metru.

V roce 1916 objevil George Reisner žulové sochy kušitských králů s rysy, které připomínaly černošské Afričany. Přesto ale ve svých článcích tvrdil, že králové a stavitelé kušitských monumentů museli být cizinci se světlou pletí.

Kušité byli vnímáni starověkými Egypťany jako velké nebezpečí na jižní hranici. Proto zde vznikla pevnost Uronarti a dalších 14, které zde nechal postavit Senusret III.