Tell Atríb – klíčové město v deltě Nilu

Tell Atríb se rozkládal ve střední části delty na křižovatce obchodních cest, které spojovaly důležitá města oblasti. Egyptský název města zněl Huttaherib, „Dům země středu”, a byl zcela oprávněný. Existence města Tell Atríb (Huttaherib) je doložena již od vlády 4. dynastie faraonů – stavitelů pyramid.

Tell Atríb rozkvetl za Ramessovců

Tell Atríb byl rodným městem Amenhotepa, syna Hapuova, hlavního architekta a vezíra faraona Amenhotepa III. Největší rozkvět zažilo město za Ramessovců a později v Ptolemaiovské a Římské době. Místním bohem byl Hor-Chentechtej, spojovaný s býkem Kemuerem („velkým černým”), který patřil mezi čtyři posvátné býky delty.

Tell Atríb byl vyhlášeným centrem sokolnictví. Sokol byl posvátným ptákem zasvěceným ochrannému bohovi města. Obyvatelé vyznávali kult i dalších bohů, například Usira. Z chrámu zasvěceného Horu-Chentechtejovi se dochovalo jen několik reliéfů z vlády Ramesse II.

Vrchol Tell Atríbu za Ptolemaiovců

Největšího vrcholu dostoupil Tell Atríb za vlády Ptolemaiovců, pro které to bylo vedle Alexandrie a Memfidy (Mennoferu) nejoblíbenější město. Záhy se stalo nejen uznávaným náboženským, ale i uměleckým centrem. Vykopávky z nedávné doby prokázaly intenzivní činnost specializovaných řemeslníků. Byly nalezeny pece, které dokládají, že městští hrnčíři byli skutečnými mistry ve výrobě zdobených nádob, nejčastěji sloužících k oslavě Ptolemaiovců. Pracovali zde ale také sochaři a zlatníci. Objev padesáti kilogramů stříbrných předmětů, tzv. pokladu z Tell Atríbu, roku 1924 jen potvrdil, že součástí města byla i zlatnická čtvrť, kde pracovali zruční řemeslníci specializující se na zpracování těchto vzácných kovů.

Džedhor, velekněz Tell Atríbu

Podle dokumentu ze 4. století př.n.l. existoval ve městě kult Džedhora, velekněze Tell Atríbu a hlavního strážce svatyně Hora-Chentechteje. Džedhor žil za vlády 30. dynastie a nezanedbatelnou měrou přispěl k rozkvětu města Tell Atríb. Jeho kněží tehdy soupeřili s héliopolskými kněžími a město se u věřících těšilo oblibě. Džedhorova socha považovaná za léčivou zřejmě do města lákala množství poutníků, kteří ji přicházeli uctít. Nápisy nalezené po stranách sochy jsou cenným svědectvím o historii metropole desátého nomu v deltě Nilu a o kultovním uctívání sokola, vyvoleného živočicha tamního boha.

Strážce boha Džedhor se nespokojil s vybudováním jediného chrámu. Vojákům tábořícím uvnitř Tell Atríbu obehnaného zdí nabídl pozemky v okolí města. Vysoký počet vojáků je dokladem strategického významu této lokality. Džedhor rovněž nechal podél atríbského ramene delty upravit zahrady a sady. Díky pověsti svatyně udělili Džedhorovi ptolemaiovští panovníci některé výsady – například právo na azyl, podle nějž kdokoli, kdo vstoupil do areálu chrámu, byl pod ochranou boha a nesměl být nijak pronásledován.