Mýtus o stvoření světa z Elefantiny

Za stvořitele byl v tomto kultovním středisku považován Chnum, bůh s hlavou berana z oblasti jižního kataraktu. Chnum stvořil vesmír tak, že na svém hrnčířském kruhu vytvaroval z hlíny ostatní bohy, lidstvo (Egypťany i cizince), zvířata, ptáky, ryby, plazy a rostliny. Zvláštní pozornost věnoval Chnum tvarování lidského těla, krev nechal téci po kostech a na celé tělo pečlivě natáhl kůži. Pečlivě se také staral o zavedení dýchací a trávicí soustavy, obratlů a pohlavních orgánů. Poté Chnum zajistil pokračování lidské rasy tím, že dohlížel na početí a práci.

Pozadí mýtu

Elefantina je ostrov uprostřed Nilu nedaleko Asuánu blízko prvního kataraktu u jižní hranice Egypta. V Římském období bylo toto místo velkým městským sídlem. Bylo hlavním kultovním centrem boha Chnuma. Chnum byl uctíván v triádě se svou manželkou Satet a jejich dcerou Anuket. Jeho ženským protějškem byla žabí bohyně Heket, která byla především bohyní porodu a sloužila u královských porodů jako božská prostřednice. Ve chvíli, kdy Chnum vytvořil na svém hrnčířském kruhu prvního člověka, dala Heket život nenarozenému dítěti, které umístila do matky.

Mýtus o stvoření světa z Elefantiny je zachycen na zdech řecko-římského chrámu v Esně v Horním Egyptě. Z tohoto chrámu se dochoval jen jeden hypostyl. Znění mýtu potvrzují oslavné hymny věnované Chnumovi jeho kněžími. Stejný námět se objevuje v mýtu o božském zrození panovníka, v němž Chnum tvoří vládce a jeho nebo její ka na hrnčířském kruhu z hlíny.

zpět