Texty rakví

Objevení textů na vnitřní stěně dřevěných rakví z období Střední říše podnítilo snahu egyptologů o jejich co nejrychlejší rozluštění. Texty rakví jsou typickým doplňkem své doby a doplňují naše znalosti o zmizelé civilizaci. Tyto texty přebíraly určité pasáže z “Textů pyramid”, které byly za Staré říše vyhrazeny faraonům a od konce Staré říše se někdy objevily i v hrobkách královen.

Vysocí hodnostáři starověkého Egypta doufali, že je na onom světě čeká druhý život. Na rozdíl od panovníka neměli k dispozici žádný text, který by jim pomáhal. Přivlastnili si tedy některé části z “Textů pyramid”, obohatili je o jiné formule a tím dali vzniknout “Textům rakví”.

Během Prvního přechodného období prošel starověký Egypt společenským neklidem a řadou sociálních nepokojů, které narušili stabilitu země. Jednotlivý nomarchové (správci krajů) do svých rukou soustřeďovali od konce Staré říše stále větší moc a nyní začali vystupovat jako dědiční vládci a přeli se o kontrolu nad svou oblastí s faraonem. Kolem těchto nomarchů se vytvořily opravdové dvory a nomarchové s jejich pomocí spravovali území, která dříve patřila královské koruně.

Texty na stěnách rakví

Pohřební výbava ve skalních hrobkách těchto osobností byla velmi rozmanitá a bohatá. Zahrnovala zejména polychromované dřevěné modely zdobené štukem, které byly ve své podstatě trojrozměrnou verzí výjevů zakreslovaných v období Staré říše na stěny mastab. A právě v hrobech nomarchů se poprvé objevily “Texty rakví”.

Hodnostáři byli v té době pohřbíváni do skříňových dřevěných rakví uzavřených plochým nebo mírně vypouklým víkem. Rakve byli zhotoveny z pravidelných prken pospojovaných dřevěnými kolíky. Z vnitřní i vnější strany byly rakve pokryty jedinečnými texty a bohatou výzdobou. Zádušní formule na vnějších stěnách měly zesnulému zajistit ochranu některých božstev. Na východně orientované stěně rakve byly v úrovni hlavy znázorněny dvě oči vedžat, díky nimž mohl zesnulý sledovat, co se děje ve světě živých.

Vysvětlení života v záhrobí

“Texty rakví” přejímaly motivy z “Textů pyramid”, ale byly obohaceny o některá nová témata. V pyramidě faraona 8. dynastie Ibiho v Sakkáře se objevily některé pasáže, které předznamenávaly budoucí “Texty rakví”. Ibi byl posledním panovníkem, který měl na stěnách pohřební komory “Texty pyramid”.

Texty zádušního charakteru později převzali vyšší hodnostáři a nechávali si je zapisovat na své rakve a zřídka i na stěny hrobek, stély nebo papyrové svitky. Téměř všechny “Texty rakví” byly objeveny na západním břehu Nilu – od Asuánu v Horním Egyptě až po Kóm el-Hisn na severu. Výjimku tvoří pohřebiště Moala na jihu a Kau el-Kibír, el-Berša a Bení Hasan ve středním Egyptě, která leží na východním břehu Nilu. Rakve s tímto typem textů pocházejí z konce Prvního přechodného období (9. a 10. dynastie) a zejména z období Střední říše (druhá polovina 11. dynastie, 12. a 13. dynastie).

Svět temnot Egypťany vždy děsil. Osud panovníka byla ale daný. Zemřelý faraon vítězně přešel panství bohů i démonů a připojil se k Reovi na jeho bárce. Cestu mu usnadňovali například právě “Texty pyramid”, díky nimž dorazil do cíle své cesty živ a zdráv a mohl tak zaujmout své místo mezi bohy.

“Texty rakví” jsou psány klasickou egyptštinou s četným použitím anachronismů. V některých kapitolách předjímaly “Texty rakví” takzvaného “Průvodce podsvětím”, vnitřně heterogenní skupinu sbírek zádušních textů z období Nové říše.