Marcus Antonius a Octavius Augustus

V říjnu roku 40 př.n.l. získal v rámci druhého triumvirátu Gaius Octavius Augustus, prasynovec a adoptivní syn Gaia Iulia Caesara, vládu nad západní částí Římské říše, Lepidus nad Afrikou a Marcus Antonius nad východem Římské říše. V roce 37 př.n.l. byl tento triumvirát prodloužen na dalších pět let. Jenže … Následující rok se Octavianus zmocnil Sicílie a Afriky a Marcus Antonius tak byl jeho poslední překážkou v cestě za absolutní mocí.

Svatba Marca Antonia a Kleopatry vyvolala válku

V říjnu roku 37 př.n.l. se Marcus Antonius oženil podle egyptských rituálů s Kleopatrou. V Říme byl již ale ženatý s Octavianovou sestrou Octavií, se kterou se oženil po smrti své první manželky Fulvie. Kleopatra tak ve svých rukou soustředila velkou moc.

To nehodlal tolerovat Octavianus a egyptskou roztahovačnost a sňatek Antonia a Kleopatry považoval za osobní urážku a výzvu k boji. Koncem roku 33 př.n.l. poslal Antonius ve snaze vyhnout se ozbrojenému konfliktu, zprávu o správě východní části říše římskému senátu. Octavianus ji ale podrobil tvrdé kritice.

Antonius chtěl – podobně jako předtím Caesar – rozdělit východní Středomoří na několik provincií podřízených přímo Římu. Tyto provincie neměly být tak rozsáhlé, ale jejich území měla být pevně ovládána a hranice snadno ubránitelné. Provincie by byly chráněny pásmem spřátelených království, v nichž by vládly domácí dynastie s přímou podporou a dohledem Říma.

Na jaře roku 32 př.n.l. soustředil Antonius s Kleopatrou velké námořní i pozemní vojsko v Efesu na západním pobřeží Malé Asie. Začátkem léta ale přeběhli dva Antoniovi spolubojovníci (Plancus a Titius) k nepříteli a prozradili Octavianovi, že Antonius sepsal závěť, ve které uznal Kaisariona Caesarovým synem, Kleopatřiny děti zahrnul majetkem a požadoval, aby byl pohřben v Alexandrii po boku Kleopatry. S touto poslední částí závěti Octavianus obratně seznámil Římany u nichž vyvolala velké pobouření. V říjnu roku 32 př.n.l. zmobilizoval Octavianus římská vojska a vyhlásil Kleopatře válku.

Marcus Antonius (vlevo) a Octavianus Augustus (vpravo)