Arsinoé IV. – mladší sestra Kleopatry

Arsinoé IV. byla mladší sestrou poslední faraonky starověkého Egypta Kleopatry VII. Když v létě roku 48 př.n.l. vypukl boj o moc mezi Kleopatrou a jejím mladším bratrem Ptolemaiem XIII., sehrála v tomto boji významnou roli. Právě to se jí nakonec stalo osudným.

Po bitvě u Farsalu doplul Caesar do Egypta, když pronásledoval prchajícího Pompeia. Ptolemaios XIII. nechal Pompeia zabít v naději, že jeho smrtí potěší Caesara. To se ale nestalo – Ptolemios upadl u Caesara v nemilost a naopak Kleopatře se podařilo upevnit moc díky Caesarovi.

Povstání Ptolemaia XIII. a Arsinoé IV. proti Kleopatře a Caesarovi skončilo porážkou. Kleopatřina sestra ale uprchla a obsadila se svojí armádou alexandrijský maják. Římané ale její armádu porazili a rebelka skončila jako zajatkyně a válečná kořist Caesara. Když se Caesar vrátil v roce 46 př.n.l. do Říma a uspořádal vítězný průvod, byla Arsinoé IV. jeho zlatým hřebem. Na konci průvodu měla být zabita, ale to se nestalo. Římané si mladou princeznu oblíbili – a tak Caesar poslal Arsinoé IV. do Efesu do vyhnanství.

Arsinoé IV. a jediná ptolemaiovská hrobka

Efes byl významným místem starověku, kde stál artemidin chrám. Ten byl 140 metrů dlouhý, 70 metrů široký na vyvýšené plošině byl dominantou města. Dosahoval výšky 18 metrů a Arsinoé v něm sloužila bohyni Artemis. Tak se pro ni stal chrám vězením – ale dokud žila, byla stále pro Kleopatru hrozbou.

Římští senátoři ale Caesara roku 44 př.n.l. zavraždili. Kleopatra se rychle vrátila do Egypta a poté  se v roce 41 př.n.l. spojila s Marcem Antoniem. Kleopatra podporovala vojensky i finančně Marca Antonia, ale měla jednu podmínku – likvidaci své mladší sestry. Marcus Antonius nedokázal Kleopatře nic odmítnout a tak byla Arsinoé IV. v chrámu bohyně Artemis zavražděna. Její tělo objevili v roce 41 př.n.l. na schodech artemidina chrámu. To byl skandál, který velmi zasáhl celou římskou říši.