- Pro 5, 2012
- Pavel Felgr
- Pyramidy Staré říše
- 0 Comments
Menkaureova pyramida je sice mnohem nižší než její dvě „sestry“ na gízské planině (“jen” 65 m vysoká), ale narozdíl Velké pyramidy nebo Rachefovy pyramidy byly na její výstavbu, stejně jako na stavbu zádušního chrámu, použity neobyčejně velké kamenné bloky. Z textů se dovídáme, že Menkaure často přicházel na staveniště zkontrolovat postup prací a vedoucího stavby nutil dodržovat stanovené termíny. Architekt měl k dispozici padesátičlenný tým dělníků a dva vynikající umělce.
Menkaureova pyramida si z části zachovala svůj žulový obklad, který zůstal nedotčen až do 15. století. Spodní část stavby byla obložena kvádry z červené žuly (tento obklad sahal do výšky 15 m). Poměrně rozsáhlé zbytky žlového obložení můžeme vidět ještě dnes na severní a východní straně. Povrch bloků žulového obložení nebyl vyhlazen – dokončen, což bývá považováno za doklad toho, že ke konečné úpravě povrchu stěn docházelo až v samém závěru stavby a provádělo se shora dolu. Tento postup umožnil dosáhnout značné přesnosti při vyrovnání celé plochy stěn pyramidy.
Základní údaje o pyramidě: |
původní délka základny: 104,6 m |
původní výška pyramidy: 66,45 m |
úhel sklonu stěn: 51°20´ |
Menkaureova pyramida, pohled do nitra
Vnitřek pyramidy skrývá mnohá překvapení. Vchod do Menkaureovy pyramidy se nachází v severní stěně, asi 4 metry nad zemí. Chodba za ním však hned prudce klesá až pod úroveň základny. Pak cesta pokračuje vodorovnou chodbou k žulovým dveřím, které vedou do velké, 4 metry vysoké „falešné“ pohřební komory. Na západní straně falešné pohřební komory je ve zdi vytesán výklenek, ve kterém byl uložen sarkofág s Menkaureovým jménem. Podle archeologů ale pochází až z pozdější doby. Sarkofág měl s největší pravděpodobností oklamat případné zloděje.
Skutečná pohřební komora leží v Menkaureově pyramidě pod úrovní základny a musí se do ní tedy sestoupit sešikmeným tunelem vedoucím z „falešné komory“. Tentokrát jde o prostornou místnost, která je celá obložena žulou. Zde byl uložen i faraonův sarkofág z bazaltu, s reliéfobou výzdobou, zobrazující průčelí královského paláce a komplex Džoserovy pyramidy v Sakkáře. Tento sarkofág však zmizel v moři – loď Beatrice, která ho z Egypta převážela do Velké Británie ztroskotala mezi Maltou a Španělskem a potopila se.
Zádušní chrám
Zádušní chrám faraona Menkaurea bezprostředně k severní stěně nepřiléhal a měl téměř čtvercový půdorys. Zřejmě v souvislosti s panovníkovou předčasnou smrtí zůstal nedokončen a byl narychlo dokončen po Menkaureho smrti. Dokončení je z velké části ze sušených cihel a provedl ho pravděpodobně nástupce Menkaurea – Šepseskaf. Ten také pravděpodobně nechal dokončit vzestupnou cestu. Podlahu tvořily vápencové bloky, udusaná hlína s příměsí vápencových zlomků. Boční stěny byly ze sušených cihel, jejich šířka byla téměř 2 m.
Součástí Menkaureova komplexu je i skupina tří pyramid stojících v řadě podél jižní stěny pyramidy. Archeologicky jsou označovány jako G IIIa-c a jsou připisovány královým manželkám. Navzájem jsou si velmi podobné.
G III a | G III b | G III c |
Pyramida G IIIa je umístěna nejvýchodněji. Má stupňovité jádro, vchod do pyramidy byl uprostřed v severní stěně. Pohřební komora byla vytesána ve skále pod středem pyramidy. V podlaze u její západní stěny byl zapuštěn sarkofág z červené žuly, který byl již v minulosti vyloupen. Před východní stranou stál malý východo-západně orientovaný zádušní chrám.
Poloha a zejména vnitřní uspořádání vedla některé egyptology k závěru, že byla původně kultovní pyramidou, ale sarkofág v podzemní komoře jasně naznačoval, že pyramida byla skutečnou hrobkou. Je však možné, že se skutečně jednalo o kultovní pyramidu později přestavěnou na hrobku. Otázka jména její majitelky však zůstává otevřená.
Pyramida G IIIb se od G IIIa lišila pouze v některých detailech. Rozdílnou polohu měla sestupná chodba, také v ní chyběl zátaras. V sarkofágu z červené žuly, opět umístěného u západní stěny pohřební komory, byly nalezeny kosterní pozůstatky mladé ženy. Před východní stranou stál také malý cihlový zádušní chrám.
Pyramida G IIIc neměla nikdy dokončené obložení. Dokončena nebyla ani pohřební komora. Chyběly v ní také jakékoliv známky pohřbu, což kontrastuje s jasnými doklady kultu v malém zádušním chrámu před východní stranou pyramidy.