Radžedefova pyramida v Abú Rawáš

Radžedef opustil královské pohřebiště v Gíze (dosud není zcela známo proč, teorii o tom, že to je důkaz dynastických sporů mezi syny Cheopse (Chufeva) zatím nic věrohodného nedokazuje) a založil si nové – 7 km severněji na skalnatých pahorcích u vesnice Abú Rawáš. Pyramidu, kterou si zde nechal postavit pojmenoval “Radžedefovo hvězdné nebe.” Radžedefova pyramida je umístěna ze všech egypských pyramid nejseverněji. Jako první ji zkoumal Perring a po něm Lepsius. Přes několik dalších výzmumů zůstavají mnohé otázky nevysvětleny.

Základní údaje o pyramidě:

původní délka základny: 106 m

původní výška pyramidy: 57 – 67 m

úhel sklonu stěn: 48° – 52°

Radžedefova pyramida – jádro pyramidy

Jádro Radžedefovy pyramidy je částečně z upraveného podloží a z bloků místního vápence. Do dnešních dnů se z jádra Radžedefovy pyramidy dochovalo asi patnáct horizontálně kladených vstev, z obložení se nezachovalo vůbec nic. Délka strany základny byla 106 m a současná výška dosahuje cca 11 m. Neví se ani přesný úhel sklonu stěn pyramidy, většinou se odhady pohybují mezi 48° – 52°. Objevily se ale také domněnky, že mohlo jít o velmi strmou pyramidu (60°) a později rozebranou, nebo o nedokončenou, nebo dokonce o stupňovitou.

Radžedefovu pyramidu obklopovala 2,5 metru široká zeď. V jihozápadním rohu komplexu se nacházela satelitní pyramida, která podle Rinaldiho patřila manželce Radžedefa, podle Stadelmanna byla sloužila pro kultové účely. Nacházel se tu také zádušní chrám, který se od ostatních zádušních chrámů z období Staré říše podstatně lišil.

Podle názoru většiny egyptologů byl komplex stavěný velice narychlo a většina staveb, jako i pyramidy, zůstali nedokončené. Émile Chassinat předpokládal, že faraóna, kterého stihl stejný osud jako Kauaba , se pokoušeli vymazat z historie a jeho památky měly být odsouzeny k zatracení.