- Pro 10, 2012
- Pavel Felgr
- Pyramidy Střední říše
- 0 Comments
Pohřební komplex Senusreta III. v Abydu (Abedžu) představuje obrovskou stavbu velice neobvyklého plánu. Na kraji nilského údolí leží chrám, ve kterém se nacházela vápencová kaple. Před ní stála dvojice sedících křemencových soch tohoto panovníka. Asi kilometr dlouhá cesta spojovala chrám se stavbou v pošti, která svým tvarem připomínala písmeno T.
Pod touto stavbou je struktura chodeb sestávající ze čtyř částí. První tvoří dlouhá, vápencem obložená síň se dvěma komorami po stranách, druhou chodba, která vede do dvojice šachet hlubokých asi 6m. Následuje svažující se chodba, která končí v komoře obložené červenou žulou. Zde byl nalezen prázdný sarkofág. Za komorou je ještě dlouhá zakřivená chodba, která je zakončena malou místností obloženou křemencem.
Jak si ale vysvětlit plán pohřebního komplexu Senusreta III. v Abydu? Podle výzdoby, která zdůrazňuje spojení Senusreta III. s bohem Usirem je možné, že se jedná o zvláštní formu symbolické zádušní kaple. Navíc Abydos (Abedžu) se na počátku období Střední říše stal kultovním centrem boha Usira. Jeho chrám se nacházel v Kóm es-Sultán a právě od něj se každý rok konalo procesí k domnělému Usirovu hrobu.
Za ten byla považována hrobka panovníka 1.dynastie Džera na královském pohřebišti v Umm el-Kábu. V této souvislosti je tedy potřeba vidět, že za vlády 12.dynastie, kdy vrcholil kult Usira, bylo logickým rozhodnutím Senusreta III. postavit si pohřební komplex v Abydu (Abedžu) – ač předtím již zahájil stavbu pyramidy v Dahšúru.
Senusret III. si kromě tohoto pohřebního komplexy v Abydu nechal postavit také pyramidu v Dahšúru.