Pyramida Amenemheta III. v Dahšúru (Černá pyramida)

Pyramida Amenemheta III. v Dahšúru (zvaná také Černá pyramida) se nachází nedaleko Lomené pyramidy faraona Snofrua. Stavět se začala stavět v prvním roce vlády posledního mocného faraona 12. dynastie. To ovšem nemohl zdaleka tušit, jaké problémy tuto stavbu nakonec stihnou. Historie se opakovala a stalo se to navzdory tomu, že nedaleko místa, kde si nechal Amenemhet III. postavit pyramidu, stála lomená pyramida faraona Snofrua. Pyramida, kterou si zde tehdy Amenemhet III. nechal postavit se jmenovala „Amenemhet je mocný“ – dnes je z ní ale jen šedočerná ruina.

Pyramida Amenemheta III. v Dahšúru (Černá pyramida) – pohled do nitra

Pyramidy Amenemheta III. v Dahšúru má jádro postaveno ze sušených cihel, ale oproti pyramidám, které se stavěly na počátku 12.dynastie v něm chyběl zpevňující skelet z kamenných zdí. Cihlové jádro pyramidy bylo uspořádáno do stupňů, aby byla zajištěno co nejlepší stabilita 5m silného vápencového obložení a jednotlivé bloky obložení byly spojovány nezvyklý způsobem – pomocí dřevěných svlaků. Na vrcholku pyramidy byl pyramidion z černošedé žuly, který byl ze všech stran zdoben nápisy a náboženskými symboly. Pyramidion byl objeven před východní stranu pyramidy v suti v roce 1900, kdy Památková správa nařídila inspekci Dahšúru. Nyní je pyramidion umístěn v Egyptském muzeu v Káhiře.

Substruktura pyramidy je složitější a členitější než u předchozích pyramid 12.dynastie. Skládala se ze dvou částí – jedna patřila panovníkovi a druhá jeho manželkám. Obě části byly propojeny chodbou. Vchod do panovníkovi části byl od východu na úrovni první vrstvy základových bloků poblíž jihovýchodního nároží. Cesta (zpočátku se schodištěm) vedla do vstupní chodby a následně do celé soustavy chodeb, šachet, zátarasů a komor – všechny byly obloženy vápencem a leží na různých výškových úrovních. Vstupní chodba se asi po 20m lomila k severu a v místě zlomu se na ni od západu napojovala chodba vedoucí od pohřebních komor královen.

Pohřební komora Amenemheta III.

Panovníkova pohřební komora ležela nedaleko svislé osy pyramidy (je pravděpodobné, že měla ležet přímo v ose pyramidy a stavitelům se jen nepodařilo v podzemí místo pro pohřební komoru přesně zaměřit). Pohřební komora byla obložena bloky jemného vápence a byla orientována západo-východním směrem. U západní stěny stál sarkofág z červené žuly s podstavcem, který byl (podobně jako v hrobce Senusreta III.) zdoben nikami, které uspořádáním napodobovaly ohradní zeď Džoserova pyramidového komplexu v Sakkáře.

Pohřební komory královen

Systém chodeb hrobu Amenemheta III. se nacházel ve východní části pyramidy, systém hrobu královen pak v její jihozápadní části. Vchod k pohřebním komorám královen byl západní stranou a stejně jako východní vchod k hrobu faraona ležel v první vrstvě základových bloků. První (západnější) komora patřila královně Aat, druhá pak pravděpodobně královně Neferuptah. U západní stěny pohřební komory královny Aat byl sarkofág, který se výzdobou i materiálem velmi podobá sarkofágu Amenemheta III. Královna zemřela ve věku přibližně 35 let. Také ve druhé pohřební komoře královny (pravděpodobně se jedná o Neferuptah, ale dostatečné důkazy zatím nejsou) byl stejný sarkofág jako v Aatině komoře.

Další větev podzemních komor, chodeb a kaplí tvoří tzv. jižní hrob. Vychází ze vstupní chodby do panovníkova systému a je umístěn zhruba pod jižní stranou pyramidy. Je označován jako určitá analogie Jižní hrobky v pyramidovém komplexu Džosera v Sakkáře. Zádušní chrám byl před východní stranou pyramidy a byl poměrně jednoduchý. Dominantou západní části byla dlouhá obětní síň, dominantou východní části pak otevřený dvůr s 18ti žulovými osmistvolovými papyrovými sloupy.

Kolem pyramidy Amenemheta III. i kolem zádušního chrámu byly dvě ohradní zdi ze sušených cihel, které byly omítnuty a obíleny. Vnitřní zeď zahrnovala západní část zádušního chrámu a byla zdobena výklenky, vnější ohradní zeď výklenky neměla a zahrnovala i východní část zádušního chrámu. Severně od pyramidy mezi vnitřní a vnější ohradní zdí byla objevena řada deseti šachtových hrobů, které patří členům královské rodiny. Druhý hrob od východu patří faraonově dceři Nebheteptichered.

Trhliny a přesun do Hawáry

Ačkoliv byl systém podzemních chodeb a komor velice důmyslný, panovník zde nikdy nebyl pochován. Stavitelé totiž opakovali chybu, které se dopustili jejich předchůdci při stavbě Lomené pyramidy pro faraona 4.dynastie Snofrua. Obě pyramidy stály na nestabilním jílovcovém podloží, do kterého bylo vybudováno „bludiště“ podzemních chodeb a komor. Zespodu sem ale prosakovala voda z nedalekého údolí a tak jílovec nebyl tak pevný, jak by byl na výše položeném místě. Nakonec se v závěru stavby začaly objevovat v podzemních místnostech hrozivé trhliny a tak byla stavba okolo 15tého roku vlády Amenemheta III. dokončena a hned opuštěna. Bylo rozhodnuto postavit pyramidu novou na bezpečnějším místě – a volba padla na Hawáru ve Fajjúmské oáze.