Pyramida Senusreta II. v Láhúnu

Senusret II. věnoval Fajjúmské oáze mimořádnou pozornost – jednak rozvojem melioračních prací a následně kolonizaci, která měla přispět ke zvýšení zemědělské výroby. Proto i pyramida Senusreta II. stojí v této oblasti. Důkladný průzkum této pyramidy provedl koncem 19. století Petrie.

Jeho první pokusy proniknout do pyramidy byly neúspěšné, protože hledal vchod uprostřed severní strany – tedy v místech, kde býval u pyramid Staré říše i na počátku Střední říše. Stavitelé pyramidy zde také postavili velice rafinovaně malou kapli. Petrie ale netušil, že to byl právě Senusret II., kdo provedl malou „revoluci“ v plánu substruktury pyramidy – jednak z náboženských důvodů, ale také díky špatným zkušenostem s vykradači hrobek.

Vchod do podzemí pyramidy Senusreta II. se totiž nacházel pod podlahou jedné z hrobek, které se nacházejí několik desítek metrů od jižní strany pyramidy (K)! Východním směrem od této hrobky pak Petrie v hrobce princezny Sithathoriunety objevil „láhúnský poklad“ – nádherné předměty a šperky z princezniny pohřební výbavy. Předměty jsou vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře.

Základní údaje o pyramidě:	Popis pyramidy:
šířka základny: 107 m	A   ohradní zeď	G   předsíň
výška pyramidy: 48 m	B   falešná chodba	H   pohřební komora
úhel sklonu stěn: 42°35′	C   vstupní šachta	I   severní kaple
	D   šachta	J   pyramida královny
	E   konstrukční šachta	K   vchod do pyramidy
	F   zádušní chrám

Pyramida Senusreta II., pohled do nitra

Jádro pyramidy Senusreta II. bylo postaveno podobně jako u pyramidy Amenemheta II. ze sušených cihel a kostru tvořily kamenné zdi. Bylo využito skalnatého pahorku, kam bylo jádro pevně zakotveno a stavba se tak zrychlila a také zlevnila. Obložení z bílého vápence bylo strháno za vlády 19. dynastie Ramessem II. a použito na jeho stavby. Najdeme zde ještě jednu novinku – stavitelé kolem pyramidy vyhloubili ve skalním podloží příkop, který byl zaplněn pískem. Tím zabránili podmáčení pyramidy a staveb v jejím bezprostředním okolí.

Substruktura pyramidy měla (jak už jsme se zmínil) zcela jiný plán v porovnání se všemi pyramidami faraonů, kteří vládli před Senusretem II. Určitou úlohu zde hrála snaha uchránit faraonův hrob před zloději, ale hlavní důvod byl čistě náboženský. Od počátku, vlastně od první pyramidy faraona Džosera, byl vchod do pyramidy orientován severním směrem – faraon byl bůh, který žil i po své fyzické smrti a z hrobu odcházel k severu, aby se stal jednou z cirkumpolárních hvězd. Jenže staré náboženské představy pomalu ustupovaly a do popředí se dostával kult boha Usira. Právě pyramida Senusreta II. se měla podobat tzv. Usirovu hrobu a v okolí pyramidy byly dokonce vysázeny stromy, které měly Usirův kult evokovat.

Vchod do pyramidy Senusreta II.

Jak už bylo řečeno, vchod do pyramidy byl objeven v podlaze jedné z hrobek vzdálené několik desítek metrů od jižní strany pyramidy. Původní vchod tvořila velká, celkem komplikovaná šachta, která se nacházela před jižní stranou pyramidy. Touto šachtou procházela tajná chodba z hrobky č.10, kde objevil vchod Petrie. Vzhledem k rozměrům šachty sloužila asi původně k dopravě stavebního materiálu do podzemí pyramidy a teprve potom byla přestavěna tak, aby napodobovala pohřební komoru a zmátla tak zloděje.

Z podlahy šachty vedla vodorovná klenutá chodba směrem k severu do klenuté místnosti. Zde shora ústila vertikální šachta, která pravděpodobně sloužila k dopravě mumie faraona do pohřební komory poté, kdy byl uzavřen vchod v pohřební komoře princezny, který objevil Petrie. Ve východní části klenuté místnosti se v podlaze otevírala další vertikální šachta. Ta je dnes zatopená vodou a dosud neprozkoumaná. Je možné, že s její pomocí stavitelé kontrolovali hladinu spodní vody.

Pohřební komora Senusreta II.

Bludiště – tak by se dala nazvat substruktura pyramidy Senusreta II. Soustava šachet, komor, chodeb v závěrečné části obklopuje pohřební komoru, která neležela ve svislé ose pyramidy, ale poněkud více na jihovýchod. Zde se nacházela celá substruktura pyramidy. Pohřební komora byla orientována východo-západně a celá byla vybudována z žulových bloků (včetně klenutého stropu). U západní stěny byl sarkofág, který byl skutečně mistrovským dílem a byl také z žuly. Podle jeho rozměrů (je větší, než vchod do pohřební komory) je zřejmé, že na své místo musel být spuštěn ještě během stavby pyramidy.

Přes důmyslně maskovaný vchod do pyramidy a značně složitou substrukturu byl faraonův hrob vyloupen již ve starověku. Z kdysi bohaté pohřební výbavy nalezl Petrie jen zlatý ureus, který pocházel pravděpodobně ze sochy Senusreta II. Zádušní chrám byl poměrně malý a stál před východní stranou pyramidy. Později byl bohužel zcela zničen … Při severovýchodním nároží stála pyramida, o které se někteří domnívají, že patřila královně, jiní ji považují za kultovní pyramidu. Západně od ní leží v řadě za sebou 8 velkých mastab – jejich superstruktury byly vytesány ze skalního podloží, jejich obložení ale zůstalo (až na jednu) nedokončeno.

Pyramidu Senusreta II. i zádušní chrám obklopovala ohradní zeď. Severně od ohradní zdi objevil Petrie pozůstatky další rozbořené stavby s rozlehlým nádvořím – možná se jednalo o kapli svátku sed. Údolní chrám se nacházel poměrně daleko od pyramidy a pravděpodobně nebyl s pyramidou ani spojen vzestupnou cestou.