Pyramida Senusreta III. v Dahšúru

Když Egypt v 5.stol. př.n.l. navštívil Herodot, byl to právě Senusret III., kdo byl považován za nejvýznamnějšího panovníka starověkého Egypta. Pyramida Senusreta III. se nacházela na severovýchod od Červené pyramidy faraona Snofrua a jeho komplex lehce předčil všechny pyramidové komplexy jeho předchůdců z dob 12.dynastie a to nejen svou velikostí. Pyramida se nazývala „Božská moc (Senusretových) proměn“.

Pyramida Senusreta III., pohled do nitra

Superstruktura pyramidy Senusreta III. byla postavena podobně jako u všech předchozích pyramid z 12.dynastie. Jádro pyramidy Senusreta III. je ze sušených cihel, tentokrát ale nebylo zpevněno skeletem z kamenných zdí. Pyramida byla obložena jemným bílým vápencem. Severní kaple byla postavena pravděpodobně jen pro zmatení zlodějů, protože vchod do pyramidy byl ukryt v dlažbě dvora v severozápadní části. Cesta do podzemních místností vedla nejprve svislou šachtou, která ležela mimo pyramidu, po které se pokračovalo chodbou, která se lehce svažovala k východu a vedla do předsíně. Od předsíně na západ ležela pohřební komora faraona a na východ od předsíně pak byl malý serdab.

Pohřební komora Senusreta III. se nacházela severozápadně od svislé osy pyramidy. Měla klenutý strop a celá byla obložena žulovými bloky (včetně klenutého stropu). Strop byl zespodu odtesán a připomínal valenou klenbu. Nad žulovým stropem byl další sedlový strop, který byl ale z vápencových bloků. Nad tímto vápencovým stropem byla obrovská klenba ze sušených cihel. Stěny i strop pohřební komory byly potaženy vrstvou bílé omítky – což bylo neobvyklé.

U západní stěny stál žulový sarkofág, který svým tvarem připomínal dolnoegyptskou svatyni per nu. Spodní část sarkofágu má podstavec tvořený dvěma stupni, přičemž druhý zdobí patnáct nik – ty měly pravděpodobně představovat stylizované brány. U jižní stěny pohřební komory byla v podlaze šachta určená pro skříňku na kanopy – skříňka i sarkofág byli prázdné.

Na tomto místě je třeba připomenout, že tento motiv ani počet nejsou náhodné – prvně se s tímto motivem setkáváme u faraona Džosera v jeho pyramidovém komplexu. Krom sarkofágu Senusreta III. jsou takto zdobeny ještě další čtyři sarkofágy – sarkofág Senusreta II. v pyramidě v Láhúnu, sarkofág Amenemheta III. v pyramidě v Dahšúru a také v pyramidě v Hawáře a nakonec sarkofág královny Verety II. v Dahšúru.

Pyramidy královen a princezen

Severně od pyramidy byly zbytky čtyř hrobek a na jižní straně tří hrobek. Tyto hrobky de Morgan nejprve chybně považoval za mastaby, nejnovější americký průzkum vedený Arnoldem prokázal, že šlo o malé pyramidy královen a princezen. Na východní straně těchto malých pyramid původně stály malé zádušní kaple s reliéfní výzdobou.

V podzemí pod pyramidami byly pohřební komory, kterých ale bylo daleko víc, než kolik bylo pyramid. Do podzemí severních pyramid pronikl už de Morgan a objevil zde celkem 12 navzájem propojených hrobek, které jsou uspořádány vedle sebe ve dvou galeriích. Hrobky tvořila horní komora vytesaná ve skále a pod ní byla chodba, v jejíž boční stěně byla schránka na kanopy. Chodba vedla do vápencem obložené pohřební komory. Sarkofágy v těchto pohřebních komorách byly z křemence, červené žuly nebo z vápence. Ze zbytků pohřební výbavy se podařilo identifikovat hrobky princezen Nefrethenut, Itakatej, Senet Senebetes, Menet a Sithathor ? a královny Meret.

Jižně od pyramidy stojí další tři pyramidy – východní pyramida je kultovní, prostřední patřila královně Veret I. a západní pyramida královně Veret II. Pojďme si představit obě královny. Veret I. byla matkou faraona Senusreta II. a její pohřební komora leží ve středu základny pyramidy. Je přístupná šachtou, ale pohřební komora byla objevena prázdná. Předpokládá se, že královna byla pohřbena u pyramidy svého syna v Láhúnu. Veret II. byla pravděpodobně dcerou Amenemheta II. a u její pyramidy byly dvě kaple – vstupní na severní straně pyramidy a zádušní na východní straně. Obě kaple byly původně bohatě zdobeny reliéfní výzdobou.

Zádušní chrám ležel před východní stranou pyramidy a svou rozlohou patřil rozhodně k menším. V pozdějších dobách byl zcela zničen a proto rekonstrukce jeho plánu je zatím jen hypotetická. Pyramidu i zádušní chrám obklopovala vnitřní ohradní zeď, která byla zevně zdobená nikami. Napodobování Džoserova pyramidového komplexu podtrhuje krom severo-jižní orientace vnější ohradní zeď z cihel, která byla také zdobena nikami.