Rozhovor s Ladislavem Barešem 3. část

7. Na tu šachtovou hrobku jsem se ptal záměrně, protože se mi dostala do rukou kniha Arnošta Vašíčka Egyptské záhady, kde právě tuto komoru popisuje tak, že strop a podlaha jsou z mateřské skály, ale stěny nejsou uhlazeny (což by bylo jednodušší), ale jsou prý obloženy deskami, které do sebe přesně zapadají. Pokud to tak je, připadá mi to zvláštní, že si dal někdo práci s takovým o bkládáním. Nemají ty desky maskovat nějaký další vstup?
Přiznám se, že si desky teď nevybavuju. Byl jsem tam někdy před 12ti lety, ale to jsme tam tak vlezli a zase vylezli, takže si to až tak nepamatuju. Jinak to velice připomíná to, co popisuje Hérodotos ve druhé knize, kde píše o tom, že pod chufuovou pyramidou je pohřební komora, kde je sarkofág faraona Cheopse (Chufeva) na ostrůvku, který obtéká Nil. Možná to mohlo navazovat na zkušenost s tím, že šachtové hrobky, které se takto budovaly, dosahovaly až k hladině spodní vody a s tím bylo potřeba se nějak vyrovnat, protože když Nil při záplavách stoupal, tak výškový rozdíl byl 3 – 4 metry. Pokud uvážíme, že pyramidy stojí na terasách, které jsou tak zhruba 20 – 30 metrů (nejvyšší asi 50 metrů) nad současnou hladinou Nilu, tak i ty 3 nebo 4 metry mohou být docela dost. Se stejným problémem se potýkáme také my v Abúsíru. Herodotos sám navštívil Egypt někdy kolem roku 450 př.n.l., takže v té době ještě mohly být ty tradice docela živé.

8. Vraťme se zpátky na povrch – říkal jste, že kolem Velké pyramidy je mnoho mýtů a různých “zaručených” zpráv. Co říkáte na tu teorii, že pyramidy v Gíze jsou starší než byla vláda 4. dynastie?
Ono se to dává někdy do souvislosti spíše se sfingou. Jeden Američan přišel s nápadem, že na horní části zad sfingy jsou stopy po vodní erozi a když se domluvil s jistým geologem v Coloradu na expertíze, tak ten prohlásil, že to nemohlo vzniknout v nové době, ale že to jsou stopy staré 10 – 11 000 let př.n.l. Potom se to dávalo také do souvislosti se souhvězdím lva, což jsou ale poněkud zvláštní úvahy, protože nejsem si tak úplně jistý tím, že lidé před 13ti tisíci lety označovali souhvězdí, které známe pod označením “souhvězdí lva”, také jako souhvězdí lva.

Je to sporné i z geologického hlediska, protože jiní geologové nemají problém s tím, aby potvrdili, že sfinga je tak stará, jak si myslíme – tedy z období 4 dynastie. Takže jak praví staré přísloví – když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna, kváká jako kachna, tak to není pštros.

9. Vy jste tady zmínil sfingu, tím se dostaneme trochu k egyptskému panteonu. Jednou z nejvýznamnějších postav byl zcela nepochybně Thowt. Myslíte si, že se jedná opravdu o postavu z bájů a pověstí a nebo si myslíte, že někdo takový mohl žít?
Podle mého názoru je Thowt božská postava, která vznikla složitějším vývojem. Zpočátku to byl pravděpodobně bůh spojovaný s Měsícem. Někdy, ale to je možná zase už pozdější interpretace, býval dán do souvislosti s bohem slunce, tedy Reem především a možnými formami slunečního božstva, jako jeho určitá noční opozice. Protože jeden z kalendářů byl lunární (ten se používal zejména v chrámech k výpočtům náboženských svátků), stal se Thowt také bohem počítání, poté psaní a tedy moudrosti (to souviselo s psaním a počítáním). Nemáme ale sebemenší náznak toho, že by ta představa mohla vzniknout na základě skutečné postavy.

Nedá se to pochopitelně zcela vyloučit, protože Egypťané znali různé postavy a máme důvody považovat za skutečné postavy, které v pozdějším vývoji byly zbožštěny – týká se to některých králů, týká se to i některých osob nekrálovského původu. Ale právě pokud jde o Thowta, nemáme žádný takový náznak, že někdo takový skutečně žil.

pokračování