- Čvc 26, 2014
- Pavel Felgr
- Velká pyramida
- 0 Comments
Egyptologové uvěřili populární a všeobecně rozšířené teorii, že šachty Velké pyramidy míří na hvězdy raději, než na souhvězdí Lva. Historičtí „odborníci“ stanovili datum postavení Velké pyramidy kolem roku 2 250 př.n.l., ale toto datum je založené na velmi sporném důkazu – na nahrubo načmárané kartuši faraona Cheopse.
Kartuš je situované směrem nahoru v podkrovních komorách nad královskou komorou. Žádný faraon by však úmyslně nenavrhl svou hrobku bez toho, aby měla své vnitřní stěny pokryté rytinami jeho velkého jména. Nesměly chybět také obrazy bohů, kteří ho podporovali a vyjadřovali svůj souhlas a také texty a citacemi z Knihy mrtvých. Velká pyramida tedy očividně není hrobkou faraona.
Jak je vidět, je zde velký rozpor mezi astronomickými daty odvozenými pro Gízu. Zdá se, že tu máme plošinu v Gíze vytvořenou v roce 10 500 př.n.l., ale některé z pyramid nebyly postaveny v průběhu následujících 8 000 let. Zjevně je s touto teorií něco špatně a tím něčím je teorie šachet mířících na hvězdy, která je špatně s velkým „Š“. Nebo by to mělo být spíše: špatně s „R“ (rozmetána)? A my víme, že toto tvrzení v titulku je pravda, protože malé šachty uvnitř Velké pyramidy mají úplně jinou funkci. Nebyly navrženy tak, aby ukazovaly ke hvězdám.
Rudolf Gantenbrink a jeho zkoumání šachet
Tak jako všechno, co udělal architekt Gízy, odpověď na záhadu malých šachet je nesmírně jednoduchá a přesto velmi důmyslná a docela vedlejší. Rudolf Gantenbrink téměr vyřešil tuto záhadu, když na své webové stránce komentoval fakt, že Královská severní šachta představuje poměr 7:11 jako samotná Velká pyramida. Po nedávných aktualizacích Rudolfových webových stránek o Cheopsovi se zdá, že byl tento úryvek informace vymazán, což je škoda, protože to bylo asi nejblíže k vyřešení záhady šachet, jaké jsem viděl.
Gantenbrink naznačuje, že úhel šachty 32,5° v Královské severní šachtě dává této šachtě specifické rozměry, takže lineární rozměry šachty jsou v poměru 7:11. Pokud by byla Královská severní šachta rozložena na nejjednodušší možné hodnoty, svislá osa trojúhelníku tvořeného touto šachtou by měřila 7 jednotek a délka základny by byla 11 jednotek – tedy poměr 7:11 zmiňovaný Rudolfem. Toto bylo zvýrazněno jako něco zvláštního, protože samotná pyramida má své rozměry také v poměru 7:11. Pokud by byla výška pyramidy snížena na 7 jednotek, délka její základny by byla 11 jednotek – tedy znovu poměr 7:11. Zdá se, že architekt používal tento poměr jako ukazatel při mnoha svých kalkulacích.
Zdroj: Ancient Origins; Autor: Ralph Ellis; Český překlad: Alííí