Teorie o šachtách Velké pyramidy má trhliny

Před několika měsíci byla předložena teorie, že šachty uvnitř Velké pyramidy směřují k určitým hvězdám. Navíc díky tomu, že se pozice hvězd kvůli precesi v průběhu tisíciletí mění, mohla být odvozeno přesná doba postavení Velké pyramidy.

Říkalo se, že jižní šachty míří ke hvězdám Sirius a Alnitak v pásu Orionu. A severní šachty míří zdánlivě nahodile na severní nebe. Určené hvězdy v severní obloze byly Kochab a Thuban. která byla později prohlášena za pólovou hvězdu v roce 2 450 př.n.l.

Tato interpretace je však poměrně nepřesná. Žádná z těchto severních hvězd není výrazná svou jasností, pozicí nebo složením. Prohlášení, že Thuban byla „pólová hvězda“ není už vůbec pravdivé. Ve skutečnosti v tomto období zaujímala hvězda Thuban místo vzdálené 2° od nebeského pólu a dalšího 0,5° od pozice, ke které směřuje šachta.

Navzdory tomu, že byla tato teorie uměle vynucená, stala se téměř faktem. Při otevření jakékoliv seriózní historické zprávy nebo knihy o pyramidách čtenáři vždy uvidí obrázek této teorie šachet směřujících ke hvězdám, a proto také bylo pro Velkou pyramidu odvozeno datum 2 450 př.n.l.

Navíc díky faktu, že Sfinga byla navržena jako podoba lva, může i ona poskytnout precesní datum vybudování plošiny v Gíze. Souhvězdí lva totiž stoupá při svítání při jarní rovnodennosti pouze v určitých obdobích. Datum postavení Velké pyramidy odvozené od teorie šachet mířících na hvězdy bylo 2 450 př.n.l., zatímco datum z Gízy odvozené od stoupajícího souhvězdí Lva bylo 10 500 př.n.l., což naznačuje, že celá plošina v Gíze je velmi prastará.

Zdroj: Ancient Origins; Autor: Ralph Ellis; Český překlad: Alííí