Zádušní chrám královny Hatšepsut

Zádušní chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí leží naproti Karnaku (Ipetisut), na západním břehu Nilu. Amfiteátr lemují skalní útesy, které jsou součástí Libyjského pohoří. Na jihu je amfiteátr uzavřen asi nejposvátnějším vrcholem “Západní horou”. Prvním faraonem, který v Dér el-Bahrí zahájil stavební práce byl Mentuhotep II. (zakladatel 11.dynastie), který si o celých 500 let dříve než Hatšepsut právě zde nechal postavit zádušní chrám, který se dnes nachází hned vedle chrámu Hatšepsut.

Půdorys chrámu Mentuhotepa II. byl velice zajímavý – nádvoří bylo osázeno stromy a vedla z něho rampa na prostornou terasu. Na ní byl Osiridův hrob ve tvaru nevysokého pahorku, který vyčníval z bujné vegetace. Dnes najdeme pouze zbytky z tohoto chrámu a můžeme si jen představovat, jak to zde vypadalo v době vlády tohoto faraona.

Chrám královny Hatšepsut

Hatšepsut byla manželkou Thutmose II. a po jeho smrti vládla Egyptu nejdříve jako regentka za nedospělého Thutmose III., ale záhy se prohlásila za faraona a vládla Egyptu celých 15 let (1498 – 1483 př.n.l.). Egypt za vlády Hatšepsut prožíval období prosperity. Hatšepsut toho využila a se svým architektem Senenmutem začala se stavbou terasovitého chrámu, jehož jednotlivé terasy byly propojeny šikmými rampami. Zádušní chrám Hatšepsut dostal název “Džeser-Džeseru” (Nejposvátnější z posvátných) a leží přesně v prodloužení osy hrobky královny Hatšepsut, která je v Údolí králů.

Zádušní chrám Hatšepsut – První terasa

Kolonáda je zakončena zdí, na které jsou krásné reliéfy. Ty se ostatně vyskytují v Dér el-Bahrí všude. Napravo od kolonády jsou tzv. “lovecké scény”, které nám představují Hatšepsut jako sfingu, která drtí svými tlapami zástupy nepřátel. Na jiné malbě je Hatšepsut v bažinách při trhání papyru a lovu ptáků. Za to získává od Hathory projevů přízně. Nalevo od kolonády je Síň obelisků, kde je oslavována Hatšepsut jako stavitelka. Stejně jako všichni panovníci Nové říše se také Hatšepsut starala o zvelebování Karnaku (Ipetisut). Je zde popsána cesta řemeslníků do Asuánu, odkud měli přivézt monolity růžové žuly, ze kterých vznikly obelisky.

Zádušní chrám královny Hatšepsut – Druhá terasa

Po rampě, která je přímo v ose chrámu, vystoupíme z první na druhou terasu. Ta je po pravé (severní) straně lemována portikem s patnácti sloupy. Přímo proti sobě bude západní portik se dvěma řadami pilířů – celkem jich je 22. Po pravé straně druhé terasy najdeme Síň zrození, kde jsou reliéfy oslavující Hatšepsut a její královský majestát. Dvanáct bohů v čele s Amenreem rozhodlo, že je nejvyšší čas, aby Ahmosa (manželka Thutmose I.). Amon vzal na sebe podobu Thutmose I., Ahomsa záhy otěhotněla a porodila dceru Hatšepsut. Zcela napravo pak leží Anupova svatyně. Anup byl bůh balzamovačů a vládcem města mrtvých. Na zdi jsou reliéfy, kde je znázorněna Hatšepsut v doprovodu Anupa.

Na levé straně najdeme reliéfy, které představují výpravu do země Punt – tzv. Puntská síň (více o této zemi se dozvíte v části pro registrované uživatele). Zcela vlevo pak je svatyně bohyně Hathory – zmenšená kopie hlavního chrámu s vestibulem, dvěma sloupovými síněmi a svatyní, která je vyhloubená do skály. Sloupy, které podpírají chrám jsou nazývány Hathořiny, protože hlavice mají tvar ženské hlavy s kravskýma ušima.

Zádušní chrám královny Hatšepsut – Třetí terasa

Třetí a poslední terasa byla nedávno zrekonstruována. Zde se probouzí Hatšepsut ze smrti k životu. Nalevo je svatyně Hatšepsutina ka, na pravé straně je Reharachtejovo nádvoří a horní Anupova svatyně. Proti rampě přímo v ose chrámu je pak kaple Amona a královské rodiny.

Tajné skrýše

Za vlády posledních Ramessovců začaly narůstat v Thébách (Vasetu) a okolí nepokoje a vykradači hrobek se v honbě za zlatem a drahocennostmi nezastavili před ničím. Kněží se tak rozhodli pro neobvyklý krok – přemístili některé mumie, aby je uchránili před zneuctěním. Jedno z nově vybraných míst, které bylo považováno za zvlášť bezpečné, bylo právě v Dér el-Bahrí. Byly zde vybudovány tedy dvě skrýše.

První z nich se nacházela v dláždění síně, kterou se vcházelo do svatyně Thutmose I. a Hatšepsuty. Zde byly odkryty sarkofágy Amonových kněží. Druhá skrýš obsahovala královské ostatky nedozírné hodnoty – nacházela se těsně u chrámu při jeho jižní straně, kde byla vyhloubena 12m hluboká šachta s chodbou dlouhou 70m, která ústila do prostorné podzemní síně. Zde byly uloženy ostatky faraonů 18. a 19.dynastie – například Amenhotepa I., Thutmose II., Sethi I. nebo Ramesse II.