- Srp 31, 2020
- Pavel Felgr
- Zajímavosti
- 0 Comments
Balzamování se ve starověkém Egyptě netýkalo jen faraonů a lidí ve vyšším postavení. Balzamování se týkalo i prostých lidí a pochopitelně i zvířat. Archeologický průzkum na pohřebišti Sakkára potvrdil, že balzamování nebylo jen rituálem pro věčný život. Byla to také živnost – běžným, ale zásadním a marketingově obezřetným podnikáním.
„Kněží balzamovači byli profesionálními podnikateli, kteří nabízeli pohřební balíček pro jakýkoli rozpočet pozůstalých,“ shrnuje průzkum egyptolog Ramadan Hussein v listu Ahram Online.
Egyptští kněží nebyli pouze zdatnými mumifikátory, ale velmi obratnými podnikateli. Dokázali poskytnout své služby všem – od prostých lidí až po faraona a jeho rodinu. To dokazují mimo jiné hrobky nacházející se poblíž dílny balzamovačů. „Bohatí lidé byli pochováváni nejhlouběji, aby měli nejblíže k onomu světu, a okázale. Ostatní se museli spokojit s místem v horních patrech a s prostými rakvemi.“ Tak to popisuje server ArtNews.
Balzamování pro bohaté i chudé
Orgány bohatých lidí byly uloženy v alabastrových nádobách a jejich tváře zdobily masky ze zlata a stříbra. Jejich mumie spočívaly v okázalých sarkofázích. Byli pohřbíváni ve spodních patrech pohřebišť, odkud měl být nejpřímější přístup do záhrobního světa.
Balzamovači ale uměli vyhovět i méně movitým lidem. Orgány méně movitých lidí byly uloženy v nádobách z jílu a obličejové masky byly ze sádry natřené alespoň třpytivými barvami. Jejich mumie spočívaly v prostých, dřevěných rakvích nebo jen tak v dírách v písku, a to v horních prostorách. Museli se vstupem do posmrtného života počkat, protože první vstupovali bohatí. Balzamovačům pak rodina platila též za údržbu mumie a duchovní péči.
Pohřbením to ale neskončilo – peněžní toky pokračovaly i potom. Pozůstalí dál, po sedmdesát dní, platili kněžím za údržbu mumií a hrobek a za duchovní služby. Svéhlavé duchy bylo třeba hlídat, bylo nutné být jejich pastýři. A zadarmo nebylo ani místo v hrobce, kněží byli rovněž realitními obchodníky, klienti za „parcelu“ platili buď penězi, nebo svými pozemky.
Tato mumie ze Sakkáry patřila zemřelému ze střední třídy. Autor: Getty Image
Zdroj: Xman