Co jste možná nevěděli o Sfinze – 20 faktů

Velká Sfinga je největší a nejznámější sfinga, nachází se na plošině v Gíze, sousedí s Velkou pyramidou v Gíze na západním břehu řeky Nil a po staletí mátla badatele a egyptology. Podívejme se tedy na některá fakta o této tajemné stavbě Egypta.

1. Sfinga byla vytesána do podloží plošiny v Gíze, do jediného hřebenu vápence, který je 73 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký.
2. Sfinga je považována za největší sochu na světě, která byla zhotovena z jednoho bloku kamene.
3. Badatelé se domnívají, že kamenné kvádry, které vážily přibližně 200 tun, byly v konstrukční fázi vytěženy pro stavbu přiléhajícího chrámu Sfingy.
4. Teprve v roce 1905 byl odstraněn písek a bylo odhaleno celé tělo Sfingy – předtím byla Sfinga pokryta pískem.
5. Sfinga byla postavena v době vlády 4. dynastie faraónem Rachevem, ale archeologické a geologické výzkumy naznačují, že Sfinga je mnohem starší.
6. Sfinga je jedna z mála staveb starověkého Egypta, která na svém povrchu nemá žádné nápisy. Dodnes nebyl na povrchu Sfingy nalezen ani jeden znak.
7. Stala se symbolem Egypta a často se objevuje na známkách, mincích a oficiálních dokumentech.
8. V řecké mytologii Sfinga představovala příšeru s hlavou ženy, tělem lvice, křídly orla a ocasem s hadí hlavou.
9. Sfinga se stala symbolem úřadu krále v Nové říši a někteří faraóni nechali postavit chrámy v oblasti kolem Sfingy. Faraón Amenhotep II. nechal postavit chrám z hliněných cihel na severovýchod od Sfingy, zatímco Ramses II., který je považován za jednoho z nejproduktivnějších stavitelů starověkého království, nechal postavit žulový oltář mezi jejími tlapami.
10. Chybějící nos – nejprve se mělo za to, že Sfinga ztratila svůj nos kvůli Napoleonovým mužům, ale kresby z 18. století odhalují, že nos Sfinze chyběl již před jejich příchodem. Má se tedy za to, že nos Sfinze odstřelily Turci.
11. Geologové a badatelé jsou zajedno v tom, že v dávné minulosti byl Egypt vystaven těžkým záplavám, takže je na Sfinze patrné působení vodní eroze. Větrná eroze nepřipadá v úvahu, protože tělo Sfingy bylo pokryto pískem.
12. Nebyly objeveny žádné texty, rukopisy, nápisy ani jakékoliv znaky, které by vypovídaly něco o tom, kdo Velkou Sfingu v Egyptě postavil. Někteří archeologové a egyptologové mají o její stavbě různé teorie, ale neexistuje žádný důkaz a tak účel Sfingy zůstává tajemstvím.
13. Sfinga je orientována směrem na východ, tváří k vycházejícímu slunci, poblíž 30. rovnoběžky.
14. Ocas Sfingy je obtočený kolem její pravé zadní tlapy.
15. Původně měla bradku (vous), několik kusů z něj je umístěno v Britském muzeu v Londýně a v Káhirském muzeu.
16. Uvnitř Sfingy a pod ní jsou 3 chodby a jedna z nich – „Osiridova hrobka“ je jedním z nejúžasnějších objevů spojených se Sfingou. Nachází se 95 stop pod povrchem za zadní částí Sfingy a je považována za místo posledního odpočinku za egyptského boha Osirida.
17. Sfinga je považována za astronomický monument a geologické nálezy naznačují, že mohla být vytesána někdy před 10.000 lety př. n. l. v období Věku lva, které trvalo od roku 10.970 do 8.810 př. n. l.
18. Podle Grahama Hancocka, počítačové simulace ukazují, že v roce 10.500 př. n. l. se slunce přesunulo při jarní rovnodennosti do souhvězdí Lva – to znamená, že hodinu před úsvitem se v tomto období souhvězdí Lva sklánělo podél horizontu směrem na východ až na místo, kde brzy mělo vyjít slunce. To znamená, že by se Sfinga s tělem lva a orientací směrem k východu dívala toto ráno přímo na souhvězdí, které by mohlo být opodstatněně považováno za její vlastní nebeský protějšek.
19. Podle některých textů nazývali staří Egypťané Sfingu jako balhib a bilhaw.
20. Kolem roku 1.500 př. n. l. byla Sfinga zmíněna jako Hor-em-akht – Horus na obzoru, Bw-How Horovo místo a také jako Ra-horakhty Re dvou obzorů.

Poznámka:

• Odkrytí Sfingy měl mít “na svědomí” také Thutmose IV., který se díky tomu měl stát faraonem.
• Vassil Dobrev v dokumentu Sfinga zbavená tajemství dokazuje, že stavitelem pyramidy byl Džedefre (Radžedef)

Zdroj: Ancient Code (online na http://www.ancient-code.com); Český překlad: Alííí