- Lis 23, 2012
- Pavel Felgr
- Egyptologové
- 0 Comments
Ludwig Borchardt byl vynikající vědec a organizátor. Taková kombinace se v jedné osobě často nevyskytuje. Byl žákem berlínského profesora Adolfa Ermana, který vytvořil novou koncepci studia jazyka a kultury starověkých Egypťanů.
Ludwig Borchardt se vyznal stejně v egyptských nápisech jako v architektuře a výtvarném umění. Měl smysl pro detail i pro celek, uměl vidět věci v souvislostech. Tím impozantnějším bylo, co předložil odborníkům ve svých mnohosvazkových a skvěle dokumentovaných abúsírských Náhrobních pomnících v letech 1907 – 1913.
Ludwig Borchardt v Abúsíru
Sedm sezón pracoval Ludwig Borchardt na abúsírském poli, od jeho předběžného ohledání na podzim 1901 do odvozu darovaných nálezů v roce 1908, a prozkoumal tam tři velké pyramidy z dob páté dynastie:
A nejen pyramidy ponořené místy až z třetiny do písku, jejich podzemní chodby, komory atd., jak bývalo zvykem, ale i jejich záhrobní a údolní chrámy, přístupové „vzestupné“ cesty, ohradní zdi a všechno ostatní, co se kolem nich nacházelo, včetně dvou vzdálených „slunečních chrámů“ faraonů Niuserrea a Veserkafa.
Se svými spolupracovníky a dělníky Borchardt doslova prohrabal písek okolní pouště do hloubky mnoha metrů a v rozloze několika kilometrů. Jako první archeolog provedl systematický výzkum celého pohřebiště egyptských faraonů, které tvořilo obrovský komplex staveb kolem pyramidy, která byla jen jednou z jeho součástí.