Egyptská fajáns – luxus pro každého

Pokud se podíváme do starověkého Egypta – přesněji do pyramid a hrobek, najdeme všude zlato. Ale byla tu ještě jiná hmota, která byla stejným pokladem – egyptská fajáns. Zlato, stříbro a drahokamy byly jen pro nejbohatší vrstvu – ale všichni chtěli mít něco pěkného do posmrtného života.

Egyptská fajáns je člověkem vytvořený sklovitý materiál, který vznikl tisíce let před sklem. Někdy je označován jako keramika – ale o keramiku nejde. Používala se všude – od vytváření vešebtů do hrobek až po zdobení nábytku.

Egypťané si mysleli, že tento materiál pocházel od bohů – že jim ho bohové darovali. Modrá byla v Egyptě posvátnou barvou – symbolizovala nebe, vesmír, stvoření a plodnost. Modrá je barva moře, nebe a Nilu – a oni ji najednou byli schopní vytvořit. Nabízí se ale otázka – jak tuto hmotu vyráběli?

Egyptská fajáns – písek a natron

Aby se našla odpověď, byla použita rentgenová fluorescence. Jádro fajánse tvoří křemíkové částice a na povrchu je pak dokončená fáze čistého skla. Nejde o plně skleněný objekt – je to forma skla, kdy je samotný povrch vitrifikován (přeměna substance nějakého materiálu ve sklo) jako skleněný materiál.

Hlavní složkou je písek nebo rozdrcené oblázky křemene. Písek je nejdostupnější materiál v Egyptě, ale roztavení písku vyžaduje vysoké teploty (1800°). Museli tedy použít nějaké tavidlo, které teplotu snižuje – na přijatelných 900°.

Před téměř 6000 lety zjistili, že látka, kterou později používali při mumifikaci pomáhá rozpustit písek. Natron (směs uhličitanu sodného a hydrogen uhličitanu sodného) – to bylo tavidlo. Protože písku i natronu bylo v Egyptě dostatek, stal se z ní luxus, který si mohl dovolit každý. Proto se nacházela i v nejchudších domácnostech stejně jako v chrámech.

Jak ze směsi vyrobit produkt?

Máme písek, máme natron … ale jak vytvoříme jasně modrou glazuru? Rozborem se zjistilo, že modrá barva pochází přidáním oxidu měďnatého. Vznikne hmota – ale jak z ní vyrobit výsledný produkt? Hmota připomíná zubní pastu – takže budeme muset ještě pokračovat.

Egypťané použili techniku otevřeného tvarování – prostě hmotu napasovali do formy a vystavili ho vzduchu. Ten spustil chemickou reakci zvanou efluorescence. Všechna sůl vystoupá na povrch a nahromadí se tam ve vysoké koncentraci. Pak se polotovar vloží do vypalovací pece a zahřeje při teplotě 900°. V ohni se pak roztavilo pouze samotné tavidlo (natron) a tím vznikla modrá glazura.