Jestli se některý faraon může řadit vedle Ramesse II. a Thutmose III., pak je to nepochybně Amenemhet III. Nebyl sice zdaleka takový válečník jako zmiňovaní faraoni, ale má zásadní podíl o rozvoj starověkého Egypta. Za jeho vlády rozkvetla Fajjúmská oáza.

Vykopáním kanálu Bahr Yussef spojil Nil s jezerem Moeris, které mělo slanou vodu. Obnovil tak spojení mezi Nilem a Fajjúmskou oázou. Voda se dostala do jezera, které se díky vodě z Nilu stalo sladkovodním a použitelným pro zemědělství a rozvoj této lokality. Šlo o první umělou zemědělskou oblast v Egyptě.

Fajjúmská oáza za vlády Amenemheta III.

Tato vodní plocha je v Egyptě dodnes. Jedná se o 230 km2 velkou vodní plochu s miliardou m3 vody. Ze slanovodního jezera udělali sladkovodní tak, že do něj přivedli Nil. Na březích kanálu, který je dnes už vyschlý, nechal Amenemhet III. postavit dvě obří sochy z křemence na vápencových podstavcích. Tvořily symbolický vstup do Fajjúmské oázy.

Dnes z nich zbylo už jen pár kamenů poblíž vesnice Biahmu. Díky fotogrammetrii vědci zjistili, že sochy byly vysoké asi 11 metrů a stály na podstavcích vysokých 6 metrů. Prostor kolem nich tvořily hradby, jejichž zdi byly široké 5 metrů. Každá z těchto soch vážila kolem 350 tun (tedy cca 15 autobusů). Jedná se o nejstarší obří sochy faraona.

Hawára a zatopená pyramida Amenemheta III.

Asi 20km jižně od Fajjúmské oázy se nachází torzo pyramidy, kterou si nechal Amenemhet III. postavit v Hawáře. Zde si nechal postavit pyramidu poté, co jeho pyramida v Dahšúru musela být opuštěna těsně před dokončením, protože nestála na pevném podloží a byla tudíž nestabilní.

Pyramida Amenemheta III. v Hawáře obsahuje unikátní zabezpečení, které zabránilo tomu, aby se do ní dostal kdokoliv. Kdokoliv kromě vody – lokalitou prochází kanál, který vznikl roku 1820 a voda z Nilu tak pronikla až do pyramidy. Zaplavila pohřební komoru i všechny další chodby. Jediný výzkum v pyramidě provedl Petrie v roce 1888, další výzkumy už nebyly pro zatopení možné.