Oční make-up ve starověkém Egyptě

Oční make-up ve starověkém Egyptě byl charakteristický pro ženy i muže a měl svůj důvod. Výrazné oční linky mohly chránit Egypťany před nemocemi, i když kosmetika na bázi olova mohla zabíjet bakterie na kůži. To v té době ale ještě staří Egypťané nemohli vědět.

Egypťané vyráběli oční make-up v hmoždíři, kde rozemleli malachit, olovo a olej nebo tuk. K nanášení oční linky používali Egypťané malou tyčinku, kterou kolem horních a dolních víček udělali linku. Tuto linku pak protáhli směrem k uchu, aby oči vypadaly jako kočičí. Oční linky používali muži i ženy – možná i proto, že věřili, že mají magickou a léčivou moc. Oční linky pomáhaly snižovat oslnění sluncem.

Make-up ve starověkém Egyptě obsahoval olovo

Dnes víme, že olovo může způsobit poškození mozku nebo také potrat. Starověcí Egypťané to nevěděli a věřili, že kosmetika s využitím olova chrání před očními chorobami. Egypťané vyráběli olovnaté soli, které používali pro léčbu očních neduhů. Vědci identifikovali v očním make-up dva typy olovnatých solí, které se v přírodě nevyskytují. Výroba olovnaté soli je složitý proces trvající několik týdnů. Vědce tedy zajímalo, proč vyráběli oční líčidla právě tímto postupem?

Vědce zajímalo, zda může mít olovo zdravotní účinky. Proto přidali soli olova do lidských kožních buněk zvaných keratinocyty vypěstovaných v laboratoři. Keratinocyt je hlavní pokožková buňka představující až 95% v lidské pokožce. Předpokládali, že olovo buňky stresuje a způsobuje v nich tvorbu peroxidu vodíku, oxidu dusnatého a dalších sloučenin, které se podílejí na imunitní reakci organismu. Tento předpoklad výzkum potvrdil – buňky ošetřené olovem začaly produkovat více oxidu dusnatého než kontrolní buňky.

Výzkum přinesl překvapivý výsledek

Oxid dusnatý spouští v těle řadu biochemických procesů, které vyšlou imunitní buňky do místa infekce. Tyto buňka následně pohltí napadené organismy, což se ale v keratinocytech pravděpodobně neděje. Zdá se, že oxid dusnatý mohl přímo zabíjet bakterie způsobující oční onemocnění na kůži nebo v blízkosti oka tím, že rozkládal strukturu nebo DNA bakterie.

Tato vlastnost olova je pro vědce nová a velmi převratná, ale přesto bychom olovo do naší kosmetiky zařazovat neměli. Navíc je třeba zohlednit fakt, že Egypťané se dožívali obvykle věku kolem 30ti let (tedy výrazně méně, než se dožíváme my dnes). Proto není možné zkoumat dlouhodobý vliv olova na jejich pokožku.

Zdroj: Dotyk.cz