Pyramidy v Abúsíru jako studijní materiál

Pyramidy faraonů Sahurea, Neferirkarea a Niuserrea v Abúsíru (faraoni 5. dynastie, Stará říše) zdaleka nedosahují velikosti těch nejslavnějších v nedaleké Gíze. Navíc byly postaveny novými metodami, takže po odstranění vápencového pláště připomínají pyramidy už jen velmi vzdáleně.

Pyramidy v Abúsíru a německá expedice

Přesto se v Abúsíru střídala jedna expedice za druhou. Před první světovou válkou vedl německou expedici architekt a uznávaný egyptolog Ludwig Borchardt (později objevitel slavné busty královny Nefertiti). V době, kdy vedl abúsírské výzkumy, doslova ztratil srdce a hlavu. Zamiloval se nešťastně do Emilie „Mimi“ Cohenové, dcery velmi bohatého káhirského bankéře židovského původu. I když se elegantní vědec pohyboval ve vyšších společenských kruzích, byl na nižší společenské úrovni a rodina vztahu nepřála.

Borchardt se tedy uchýlil k drobné lsti a „zachránil“ svou vyvolenou, když se při projížďce po Nilu s nimi převrhl člun. Tato drobná příhoda měla zásadní vliv na další život mladého archeologa. Otec souhlasil se sňatkem a Borchardt se tak dostal k pohádkovému jmění, které mu zajistilo bezstarostný život. Vraťme se však do Abúsíru. Dobře organizované vykopávky probíhaly hladce a Ludwig Borchardt přijížděl z Káhiry na koni jen na občasnou kontrolu. A tak se mu stalo, že nechal bez povšimnutí tzv. bezejmennou pyramidu v blízkosti slavných sestřiček. Nechal sice do nitra nevzhledného torza vyhloubit 8 m hlubokou sondu, dospěl však unáhleně k závěru, že se jedná o nedokončenou, nikdy nepoužitou královskou hrobku.

Čeští egyptologové v Abúsíru

Když sem po 50 letech dorazili čeští egyptologové, po dvou hodinách práce odhalili vápencový blok s kartuší – se jménem majitele hrobky – Raneferef. Při zkoumání plochy před pyramidou odhalili existenci obrovského chrámového komplexu. Zdi, místy dosahující výšky 2,5 metru, byly v dobrém stavu. Vysvětlení je jednoduché – stavební materiál – sušené nepálené cihly – zloděje kamene nezajímaly. Samotný chrám je jedinečným svědectvím improvizačních schopností a stavebního umu starých Egypťanů.

Faraon Raneferef, jediný žijící bůh na zemi a prostředník mezi lidmi a bohy, je zaskočil. Neočekávaně, po půldruhém roce vlády zemřel. První stupeň pyramidy se sotva zvedal nad povrch, údolní chrám a vzestupná cesta se ještě nezačaly budovat. Narychlo – během 70 dnů, během nichž se mumifikovaly královy ostatky, vystavěli malý chrám, aby v něm mohly probíhat zádušní obřady. Bez nich by faraon nemohl existovat na onom světě.

Jeho nástupce, bratr Niuserre, vládl 30, možná i 44 let. Rozhodl se postavit bratrovi podél východní strany pyramidy impozantní chrám zvláštního půdorysu. Velkým překvapením pro egyptology byl objev sloupové síně, nejstaršího tzv. hypostylu. Ze zbytků omítky lze usoudit, že stěny i podlaha byly bílé, modrý strop byl posetý žlutými pěticípými hvězdami, symboly noční oblohy v podsvětí. Při severní stěně se nacházela schrána se sochou panovníka v životní velikosti. V sále byly nalezeny ještě další sochy, např. šest portrétů panovníka.

Faraon Niuserre zde však nechal zřídit za doby své vlády rituální jatka, která se v žádném jiném zádušním komplexu nenašla. Z písemných dokladů vyplývá, že se jmenovala Svatyně nože. Jejich kapacita byla obrovská, zdá se, že během svátků zde byly poráženy i desítky zvířat denně. Přebytky masa se asi sušily na střešní terase. Zápach a miliardy much zcela jistě ničily atmosféru zádušního chrámu. Snad z toho důvodu faraon Niuserre jatky zrušil a maso i obětiny zajišťovala jatka paláce faraona Sahurea.

Ranefereova pyramida jako “stavební deník” pyramidy

Raneferef svůj pohřební příbytek zcela jistě začal stavět ihned po nástupu na trůn, ovšem smrt po půldruhém roce vlády zcela změnila situaci. Vlastní stavbě pyramidy předcházela výstavba pohřební podzemní komory a sestupné cesty.  Raneferef nečekaně zemřel a dělníci museli stavbu zjednodušit a urychlit. Raneferefova pyramida je jedinečnou učebnicí pro případné stavitele pyramid, „stavebním deníkem“, a to včetně čitelných grafit a nápisů.

Pravda, rozumí jim jen pár odborníků na světě – jedním z nejuznávanějších je náš pan profesor Miroslav Verner, nicméně v posledních desetiletích jsou vyhledávaným zdrojem informací o postupu stavebních prací, plánování při rozmisťování jednotlivých bloků,svědectvím o výkonech dělníků. Tím, že byla odkryta, láká odborníky i laiky. Jinde v Egyptě není nic podobného k vidění, je zde unikátní možnost dívat se stavitelům pyramid doslova „pod ruce“.

Mapa nekropole v Abúsíru

Zdroj: Málo známé památky starého Egypta, Doc Mgr. Jan Boněk; Pyramidy, prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.