Antef I.
Antef I., kartuš faraona

Antef I. byl egyptským faraonem 11. dynastie. Přesněji řečeno - byl faraonem Horního Egypta a za své sídlo si vybral Théby (Vaset). Začátek jeho vlády není přesně znám, jisté ale je, že na trůn nastoupil po Mentuhotepovi I..

Na začátku vlády Antefa I. se Egypt zmítal v anarchii, která nastala po pádu Staré říše. Antef I. se ale vlády chopil pevnou rukou a obsadil několik blízkých území a krajů. Pak přijal Horovo jméno Sehertauej a nechal se nazývat faraonem. Za vlády Antefa I. a jeho nástupců nastal rozkvět Théb (Vasetu), který vrcholu dosáhl v době 18. dynastie.

Tárifská nekropole - saff hrobky

Vlivem místní topografie se na tárifské nekropoli vyvinul zvláštní typ skalních hrobek. U menších hrobek nekrálovských osob byl široký dvůr vykopán do štěrku a slínu nízké pouštní terasy. Západní stěnu otevřeného nádvoří tvořila řada těžkých čtverhranných pilířů, která tak představovala fasádu vlastní hrobky. Právě řada pilířů dala tomuto typu pohřební architektury moderní název hrobka saff (saffje znamená arabsky "řada"). Krátkou úzkou chodbou, která se otevírala uprostřed fasády, bylo možné vstoupit do zádušní kaple, v jejíž podlaze ústily pohřební šachty majitele hrobky a členů jeho rodiny.

Saff hrobka Antefa I.

Antef I.Antef I. si nechal postavit hrobku saff značných rozměrů. Dvůr Saff Dawaba, jak se komplex dnes nazývá, měl tvar obdélníku o délce 300 m a šířce 54 m a byl zapuštěn pod úroveň okolního terénu; ze země bylo vybráno 400 000 m3 štěrku a měkkého kamene a navršeno do dvou dlouhých nízkých hromad podél stran nádvoří.

Přední část dvora (kde mohla být postavena i vchodová kaple) se bohužel nedochovala, ale zadní část hrobky se širokou fasádou tvořenou dvojitou řadou kamenných pilířů a třemi kaplemi (jednou pro samotného krále a dvěma patřícími snad manželkám) je dosud docela dobře zachovalá. Protože povrch stěn hrobky a pilířů zvětral, nevíme, zda nebyly původně zdobeny malbami. I tak je Saff Dawaba impozantním dílem architektury, odhalujícím něco ze základů nově ustavené královské moci.

Není vidět sebemenší snahu imitovat královskou pohřební architekturu Staré říše. Místo toho vycházeli thébští panovníci z místních architektonických tradic. Navíc, na rozdíl od mnoha faraonů Staré říše, netoužili po výlučnosti umístění hrobky. Královské hrobky byly stále stavěny na hlavním thébském pohřebišti, na opačném břehu řeky proti městu a jeho chrámům.

Zde bylo místo posledního odpočinku panovníků obklopeno nejen hrobkami úzkého kruhu dvořanů, ale také pohřebištěm místních obyvatel. Menší pohřební kaple stojící podél bočních stran dvora královské hrobky navíc ještě poskytovaly místo pro pohřby některých z jeho přívrženců. Poselství ukryté v této architektuře je proto zaměřeno nejen na vysoké postavení faraona, ale také na skutečnost, že tito panovníci byli pevně zakořeněni v thébském prostředí a v místní společnosti.

Následníci Antefa I.

Následníci Antefa I. (Antef II. a Antef III.) si na nekropoli v Tárifu nechali postavit velmi podobné hrobky saff, poblíž Saff Dawaby. Když Mentuhotep II. přenesl královské pohřebiště do Dér el-Bahrí, bylo to pravděpodobně pouze proto, že v Tárifu již nebyla vhodná stavební místa pro monumentální architekturu.

Egyptští faraoni

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Dokumentární filmy

Informace o webu

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.