Architektura Střední říše

16. listopadu 1927 objevili archeologové v základech třetího pylonu karnackého chrámu bloky z kaple, do nichž bylo vyryto jméno Senusreta I. Na stěnách z kvalitního bělostného vápence byly krásné, pečlivě provedené reliéfy, skutečná mistrovská díla egyptského umění období Střední říše. Při průzkumu třetího pylonu v Karnaku (Ipetisut) r. 1927 badatelé zjistili, že v jeho základech byly použity výjimečně zachovalé bloky z kaple z období Střední říše, přesněji z panování vlády faraona 12. dynastie Senusreta I. Poslední kvádry, které byly původně součástí kaple Senusreta I., byly nalezeny ještě v roce 1948.

Bílá kaple Senusreta I. byla stavbou čtvercového půdorysu, jejíž strany původně měřily 6,54 m. Kaple byla vystavěna na podstavci vysokém 1,8 metru a vcházelo se do ní po dvou schodištích vymezených rampou a umístěných na stejnou osu. Vzhled kaple byl vcelku prostý - obsahovala jedinou místnost s šestnácti pilíři o výšce 2,57 m, uspořádanými do čtyř řad.

Pilíře měly čtvercový průřez (s výjimkou pilířů ve vnější řadě, které měly obdélníkový průřez) a podpíraly dvanáct architrávů, na nichž spočívaly desky tvořící střechu. Jednotlivé kvádry a stupně byly spojeny na rybinu. Ve střeše byly umístěny chrliče a uprostřed místnosti stával oltář, který se však bohužel nedochoval. Přítomnost stop po ložiscích pro čepy dveří napovídá, že na úrovni schodišťových ramp bývaly dveře. Kaple skromných rozměrů, byla svým architektonickým pojetím v Egyptě úplnou novinkou.

Výjimečné reliéfy v kapli Senusreta I.

Krásná výzdoba kaple Senusreta I. ztvárněná do nejmenších detailů je projevem sochařského mistrovství. Na reliéfech nebyly objeveny žádné stopy po polychromii. K přípravě jednotlivých motivů použili umělci čtvercovou síť. Obrysy všech postav jsou zcela totožné. Hieroglyfické znaky, jsou podle svého umístění zapsány více či méně podrobně.

Z výzdoby na stěnách a pilířích se částečně dozvídáme, jak vypadaly rituální oslavy svátku sed. Výzdoba kaple Senusreta I. obsahuje výjevy, na nichž je Senusret I. ve společnosti různých božstev. Celkem bylo v kapli nalezeno šedesát téměř nedotčených scén, které líčí jednotlivé okamžiky rituálu. V souladu s egyptskou tradicí jsou na vnějších stěnách zapuštěné reliéfy a na vnitřních stěnách basreliéfy.

Šedesát výjevů zdobících pilíře je v horní části ohraničeno znakem nebe, ve spodní části znakem země. Senusret I. je zobrazen jak jako král Horního Egypta s bílou korunou, tak jako král Dolního Egypta s červenou korunou. Vzdává čest bohům a přináší jim různé obětiny, např. chléb a kulaté nádoby nu. Za to mu bohové poskytují ochranu, život, stabilitu a zdraví.

Přehled egyptských nomů

Vnější stěny podstavce kaple se vyznačují zvláštní výzdobou. Na východní a západní stěně je zachyceno šestnáct klečících postav, mužů a žen, nad nimiž je uveden text vyjmenovávající země a majetek darovaný Amonovi. Na severní a jižní stěně jsou v pravidelné čtvercové síti citovány egyptské nomy (kraje). Dvacet dva hornoegyptských nomů je zmíněno na jižní stěně, šestnáct dolnoegyptských nomů pak na stěně severní. V šesti zbývajících polích na severní straně jsou výsledky různých měření, např. výška záplav v daném okamžiku. U každého nomu jsou poskytnuty různé informace – jeho rozloha, názvy, hlavní město a ochranné božstvo.

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.