Mariette, komplikace při pátrání po Serapeu

Do cesty se Mariettemu ale postavil synovec a nástupce Muhammada Aliho – Abbás paša. Ten se rozhodl dělat pravý opak toho, co dělal jeho strýc, protože se mu zdálo, že byl k Evropanům až příliš vstřícný. Mariette se stal nejprve terčem šikanování ze strany úřadů a nakonec mu Abbás paša rozkázal, aby průzkum okamžitě přerušil.

Tento rozkaz přišel právě ve chvíli, kdy Mariette objevil vchod do katakomb Serapea. Mariette musel čekat půl roku, než se mohl k výzkumu vrátit. Celou tu dobu prosil, přemlouval a přesvědčoval Abbáse pašu o významu svého objevu.

Po návratu k vykopávkám objevil Mariette 12. listopadu 1851 uprostřed areálu příkop vyhloubený do skály a na jeho konci vchod vedoucí do podzemí. Uvnitř bylo do stěn vykopáno celkem 28 místností. V únoru 1852 pronikl do katakomb a všiml si, že s víky těžkých kamenných sarkofágů posvátných býků někdo hýbal a sarkofágy že jsou prázdné. V nižším podlaží ale později nalezl 28 nedotčených mumií Ápidů v dřevěných rakvích a tělo jednoho ze synů Ramesse II. – velekněze Ptahova kultu Chamuaseta.

Mariette používal k vykopávkám poměrně nezvyklé (a pro archeologa bych řekl i drsné) metody. Jeden příklad za všechny – pokud nemohl odsunout víko na stranu, použil k otevření sarkofágu nálož dynamitu.

Mariette založil Egyptskou památkovou správu

Auguste Mariette se znal s Ferdinandem de Lesseps, který vedl stavbu Suezského průplavu a s jeho pomocí se mu podařilo přesvědčit egyptského místokrále Saída pašu o tom, že je nezbytné založit úřad, který by vydával povolení k vykopávkám a dohlížel na nálezy. Tak měl skončit nezákonný a nekontrolovaný vývoz egyptského umění, po kterém prahla všechna evropská muzea. Tak vznikla Egyptská památková správa a Mariette se stal jejím prvním ředitelem.

Stále větší množství vykopávek a jejich význam přiměl Marietta k založení archeologického muzea. Předchůdce Egyptského muzea byl založen tímto Francouzem v Bulaku – v severní části Káhiry. Významné objevy z Edfu, Dendery, Amonova chrámu v Luxoru nebo z Abydu (Abedžu) postupně směřovaly do tohoto muzea.

Protože leželo poblíž řeky, mělo poměrně nevýhodnou polohu, protože při pravidelných záplavách voda z Nilu ohrožovala budovu muzea. To se totiž nacházelo v bývalých skladech lodní společnosti. Počátkem devadesátých let 19. století daroval Ismaíl paša muzeu svůj palác v Gíze, kam byly památky přestěhovány a současně se začalo se stavbou nového muzea v centru Káhiry.

Mariette odmítl státní pocty

Se zemí faraonů byl už tak úzce spjat, že postupně odmítl nabídky stát se ředitelem francouzské Národní knihovny, senátorem i kustodem muzea v Louvru. Vděční Egypťané mu udělili titul beje a později i paši, což bylo nejvyšší vyznamenání, jakého se mu mohlo dostat. Před svou smrtí (zemřel v roce 1881) předal "štafetu" Gastonu Masperovi.

Sbírky muzea se rozrůstaly a pro nedostatek prostoru se muzeum muselo přestěhovat do Gízy a do Káhiry se vrátilo v roce 1902 po dokončení současné budovy muzea, která je dílem francouzského architekta Marcela Dourgnona.

Egyptologové

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.