fbpx

Ramesse II. se rozhodl založit nové hlavní město poblíž hranic s Asií. Město bylo nazváno Piramesse – Ramessův dům – a získalo také přezdívku “tyrkysové město”. Piramesse se stalo jednou z největších rezidencí, protože se rozkládalo na ploše téměř 10km2 v severovýchodní deltě v okolí dnešních měst Tell ed-Dabaa a Kantír.

Piramesse se dělilo na čtyři městské čtvrti, které byly pojmenovány podle bohů – západní podle Amona, východní podle Astary, severní podle místní bohyně Nebeši a jižní část vznikla přestavbou staršího centra Sutechova kultu v Chataaně. Jeho počátky jsou datovány do hyksóského období.

Piramesse – výstavba nového města

Ramesse II. požádal svého architekta Maje, který byl také význačným vojákem, aby si práce s výstavbou nového města vzal na starost. Panovník si přál, aby “jeho” město bylo nejkrásnější a nejhonosnější v celé říši. Maje tak nechával vozit žulu ke stavbě obelisků až z dalekého Asuánu. Práce postupovala celkem hladce a během několika let se zrodilo honosné město.

V Piramesse nechyběly obytné domy, vily, zahrady, chrámy, správní budovy, řemeslnické čtvrti a také kasárna – jedna z nejdůležitějších částí města. Sídlila zde pozemní i námořní část armády a odtud se Ramesse II. vydal do bitvy u Kadeše. Město i přístav byly postaveny na spojnici dvou ramen Nilu – západního a východního. Nové hlavní město tak chránila vodní hradba a ze Středozemního moře byl snadno přístupný a byly zde rozsáhlé doky.

Okázalý palác Ramesse II.

Tento palác sloužil jako rezidence v dobách Ramesseových předchůdců Ramesse I. a Sethi I. Ramesse II. si přál, aby se stavba stala nejkrásnější a nejpůvabnější stavbou v celém Egyptě. Nacházela se zde celá řada slavnostních sálů i soukromých komnat. Hlavní část paláce tvořila velká sloupová síň, jejíž sloupy byly modrobílé. Jižním směrem z ní vycházela široká chodba, která vedla do trůnního sálu, který měl bílé zdi a barvené mozaiky na podlaze. Zlatý trůn stál na stupínku a byl chráněn baldachýnem, který byl zdobený motivy poražených nepřátel.

Ramesse II. si liboval v přepychu. Všechny předměty byly zhotoveny význačnými umělci z Piramesse a z Théb (Vasetu). Křesla, židle i truhly byly nákladně zdobeny a nádobky na masti pocházely z nejlepších sklářských dílen ve městě.

Zahrady kolem paláce a umělá jezírka o která se starali královští zahradníci neustále vydávaly omamující vůni. Jezírka s vodou z Nilu byla plná bílých a modrých lotosových květů. Zeleninové zahrady a vinice poskytovaly ty nejlahodnější plody. Víno z Piramesse bylo pověstné svou jemností a chutí medu.