Pyramidy manželek Pepi II. - Starověký Egypt

Pyramidy manželek Pepi II.

Napsal Felgr Pavel on .

V těsné blízkosti pyramidy Pepi II. stojí tři malé pyramidové komplexy manželek faraona Pepi II. které odkryl Jéquier. Podívejme se tedy nyní na jednotlivé komplexy královen trochu podrobněji.

NEITINA PYRAMIDA

pyramida
Základní údaje o pyramidě:
šířka základny: 23,5 m
výška pyramidy: 21,5 m
úhel sklonu stěn: 61°

Nejstarší pyramidový komplex ležel u severozápadního rohu a patřil nejvýznamnější z manželek Pepi II. – Neitě. Neita byla nejstarší dcerou Pepi I. a byla sestrou faraona Merenrea I. Její pyramidový komplex tvořila malá pyramida a zádušní chrám.

Jádro pyramidy bylo ze tří stupňů, které byly ze stejného materiálu jako pyramida Pepi II. a bylo postaveno stejným způsobem. Vchod do podzemí byl v dlažbě dvora před středem severní strany pyramidy. Zátaras z červené žuly, který byl umístěn na konci svažující se chodby posiloval blokádu vchodu do pohřební komory. Pohřební komora byla umístěna ve svislé ose pyramidy.

Pohřební komora měla obdelníkový půdorys a byla orientována východo-západně. Plochý strop zdobily hvězdy a na třech bočních stěnách byly Texty pyramid. Čtvrtou (západní) stěnu, před kterou byl umístěn sarkofág, zdobilo vyobrazení průčelí paláce. V pohřební komoře se našly zlomky alabastrových a dioritových nádob, nenašla se ale mumie královny. Na východ od pohřební komory byl malý serdab.

Vchod do zádušního chrámu byl v jihovýchodním rohu ohradní zdi. Hned za vchodem byl vestibul, který dostal název „Lví síň“ podle nalezených zbytků reliéfů se lvy, kteří jsou přepásány ozdobnými šerpami. Otevřený piířový dvůr a pět skladištních komor doplňovaly veřejnou část chrámu. Intimní část tvořila obětní místnost s nepravými dveřmi, která přiléhala ke středu východní strany pyramidy. Severmě od obětní místnosti byla místnost se třemi nikami pro královniny sochy.

PYRAMIDA IPUTY II.

pyramida
Základní údaje o pyramidě:
šířka základny: 22 m
úhel sklonu stěn: 55°

Pyramida Iputy II. je dnes téměř zcela zničena, svým plánem se ale příliš nelišia od Neitiny pyramidy. Byla v porovnání s Neitinou pyramidou o něco menší, sklon stěn byl méně strmý a kvalita výzdoby v pohřební komoře byla výrazně horší – napříkla Texty pyramid byly vytesány dost nedbale na hrubě opracovaných bočních stěnách pyramidy. Navíc texty byly okopírovány z pyramidy Pepi II. a to bez jakéhokoliv upravení – například mužských zájmen ženskými.

Zádušní chrám byl před východní, resp. jihovýchodní částí pyramidy a měl velice specifický plán – svým tvarem připomínal písmeno L. Vchod byl z jihu, tvořila ho brána z červené žuly, vedle které stály obelisky. Na bráně byly vytesány královnina jména a titulatury. Mezi tituly Iputy II. ale chybí titul „královská matka“ – zde je nutno připomenout, že za 6.dynastie se stavěly pyramidy i královnám, které se nestaly králoskými matkami.

Nepravidelnost chrámu dokládá mimo jiné umístění otevřeného pilířového dvora před severovýchodní nároží nebo skupina pěti skladištních komor u jihovýchodního nároží. V jedné z nich byla dodatečně pohřbena další z manželek Pepi II. jménem Anchesenpepi (matka pozdějšího nevýznamného panovníka 8.dynastie Neferkarea Nebiho). Je pravděpodobné, že svého manžela přežila a pokud je totožná s „královskou manželkou“ Anchesenpepi, vdala se později za náčelníka Iuua.

VEDŽEBTENINA PYRAMIDA

pyramida
Základní údaje o pyramidě:
šířka základny: 23,5 m
úhel sklonu stěn: 63°30'

Pyramidový komplex třetí manžely Pepi II. leží u jihovýchodního nároží panovníkovy pyramidy. Znovu ho tvořila jen pyramida, malý zádušní chrám a malá kultovní pyramida. Kolem komplexu byly dvě ohradní zdi – druhá vymezovala větší prostor kolem komplexu zejména na východní straně. Pyramida byla odkryta v tak žalostném stavu, že nebylo možné určit, jakým způsobem bylo postaveno jádro pyramidy. Podařilo se ale nalézt blok obložení, na kterém spočíval pyramidion. V zádušním chrámu se podařilo nalézt zlomek nápisu, který dokládá, že pyramidion tvořily zlaté pláty.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě