Hrobky v Údolí královen

Jakou roli hrála Tyti na ramessovském dvoře je dosud nejasné. Podle některých egyptologů byla Tyti manželkou faraona Ramesse III. a matkou Amonhirchepešefa, jehož hrobka QV 55 je poblíž hrobky Tyti. To by tuto možnost podporovalo. Dalším důkazem by mohlo být to, že hrobka Tyti a hrobka Amonhirchepešefa mají některé podobné rysy - stejně tak s hrobkou Chaemuaseta QV 44. Byla tedy Tyti i matkou Chaemuaseta?

Plán hrobky Tyti QV 52

Hrobka QV 52 je postavena v jedné ose (jak je patrno na plánu). Výzdoba hrobky Tyti je téměř stejná jako výzdoba hrobky Chaemuaseta a Amonhirchepešefa - stejně jako v hrobkách princů jsou i zde postavy malovány na bílé nebo šedé pozadí, i když v některých scénách se pozadí mění do téměř žluté barvy. Zajímavé také je znázornění Tyti - v některých scénách je jako mladá dívka s oděvem a účesem adolescenta (například přední stěna komory D), jinde jako žena středního věku v poněkud konzervativnějším obleku a s náznakem líčení (například levá stěna chodby B).

Na levé stěně chodby B najdeme poničenou scénu znázorňující okřídlenou bohyni Maat a hned za ní scénu, na které je Tyti znázorněna při vzývání Ptaha, který stojí ve svatyni. Napravo drží v ruce dvě sistra před Reharachtejem a stojí před Amsetem, Duamutefem a Esetou.

Pohřební komora hrobky QV 52

V bráně vedoucí do pohřební komory je na levé straně zárubní znázorněna Neit a na pravé Selket. Na pravé straně přední stěny chrání Tytinu hrobku Anup a velmi klidný lev. Na levé straně stojí Nebneriu před Tyti, která je zde znázorněna jako sedící dítě. Scény jsou stejné jako v hrobce Chaemuaseta, ale jsou v horším stavu. Nalevo a napravo jsou průchody do vedlejších místností.

Na levé stěně pohřební komory jsou pod několika sloupci textu dva paviáni a opice s lukem. Za průchodem jsou scény s démony - Hememet jako supice, hroch a lidská postava v pohledu zepředu. Všichni drží v rukou dva nože. Na pravé stěně pohřební komory se nacházejí kolem dveří velmi poškození postavy strážců.

Vedlejší místnosti pohřební komory

Vedlejší místnost Ca je vlevo od pohřební komory a je to čtvercová místnost, na jejíchž postranních stěnách je Tyti před čtyřmi syny Horovými. Na zadní stěně je několik zničených scén s Usirem. Podlaha místnosti se propadla do průchodu, který vede do pohřební komory hrobky.

Vedlejší místnost Cb je vpravo od pohřební komory a je podstatně lépe dochovaná. Na levé stěně stojí démoni s hlavami šakala, hada a krokodýla poblíž kanopických skříněk a právě přítomnost těchto skříněk naznačuje, že zde byly pravděpodobně uloženy královniny kanopické skříňky. Na pravé stěně stojí další tři démoni společně s dušemi Pe a Nechenu. Zvlášť zajímavá je zadní stěna této místnosti - nalevo se z krásně nakreslené hory vynořuje bohyně Hathor, napravo vzývá Tyti sykomoru (dnes je tato scéna bohužel téměř celá zničena), ve které Hathor sídlí.

Za pohřební komorou je zadní komora, jejíž výzdoba je dobře dochovalá. Na přední stěně stojí po obou stranách dveří Tyti, na levé stěně stojí čtyři synové Horovi, na pravé straně jsou také čtyři synové Horovi a sedící postavy Hua, Šiy, Šua a Tefnuty v podobě mumií.

Pohled do nitra hrobky QV 52
Pohled do nitra hrobky QV 52

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.