Ebersův lékařský papyrus poprvé v češtině

Ebersův lékařský papyrus je jedinečným souborem léčebných postupů, které používali starověcí Egypťané. Má pověst „nejkrásnějšího a nejdelšího rukopisu starověku“. Dosud byl přeložen jen do hlavních světových jazyků. Do češtiny ho přeložil Břetislav Vachala, který k tomu pro MF DNES loni řekl: „Ebersův papyrus pochází z doby před 3 500 lety a prokazuje spolu s dalšími lékařskými papyry vysokou úroveň egyptské medicíny. Však také staroegyptské lékařské znalosti postupně převzaly medicíny řecká, římská, židovská, byzantská a arabská, jež vyústily v lékařství evropské“. Jeho vydání se bohužel nedožil.

Ebersův lékařský papyrus je téměř 20 metrů dlouhý svitek a je to nejdelší dochovaný lékařský papyrus. Vědci ho právem označují za jednu z nejvýznamnějších památek staroegyptského písemnictví. Zaznamenává 877 případů chirurgických, interních, močových, kožních, zubních či očních a ušních. Popisuje ale také, jak na uštknutí jedovatými hady, popáleniny nebo třeba obtížný hmyz. A v souladu s tím, jak staří Egypťané léčili s pomocí magických postupů, jsou součástí receptů i kouzelná říkání.

Léčebné přísady a postupy se v některých případech za tisíce let nezměnily. Hana Vymazalová, která s Břetislavem Vachalou na překladu spolupracovala, k tomu dodává: „Léky a léčebné postupy, které se v těchto starých textech objevují, se dají přirovnat k lidovému léčitelství. I Egypťané řešili spoustu potíží týkajících se třeba trávicího traktu úpravou stravy, což se dnes také doporučuje. Když někdo trpěl plynatostí nebo měl zácpu, či naopak průjmy, pomohla mu úprava stravy se zapojením různých typů koření, o němž víme, že má účinky prospěšné pro trávení“.

Ebersův lékařský papyrus – recepty sbírané po staletí

Ebersův lékařský papyrus je mimořádný množstvím shromážděných receptů. Hana Vymazalová k tomu dodává: „Ebersův papyrus byl sestaven z mnoha různých zdrojů, které dosvědčují, že jde o zkušenosti a znalosti shromažďované po generace, po stovky let. Je to nádherná sbírka a mohla se jí pyšnit kterákoli knihovna lékařských škol, které v té době mohly být v Domech života“.

Lékařské papyry používali pochopitelně především lékaři, ale papyry s konkrétnímy typy chorob používali i běžní Egypťané. Egyptští lékaři byli žádaní i na zahraničních královských dvorech. Tak jako jiné vědní obory, například matematika či astronomie, i lékařství má své kořeny v Egyptě.

Zdroj: iDnes.cz