Ebersův papyrus z doby Amenhotepa I.

Ebersův papyrus je dosud nejvýznamnější a nejdelší papyrus, dnes uložený v knihovně Lipské univerzity. Jméno získal po svém objeviteli Georgovi Ebersovi, který ho zakoupil v r. 1872 od jistého Egypťana. Egypťan tvrdil, že papyrus objevil před deseti lety v nohách mumie v jedné z thébských hrobek. Papyrus používali Egypťané jen na vybrané druhy zápisů a lékařský papyrus takovým dokumentem rozhodně byl.

Ebersův papyrus jako přepis starších záznamů

Ebersův papyrus o délce více než 20 metrů a šířce 30 cm obsahuje 108 stran o 20 až 22 řádcích očíslovaných do 110. (Za stranou 27 však následuje přímo strana 30.) Ebersův papyrus pochází z 9. roku vlády krále Amenhotepa I. (cca 1550 př. Kr.). Lze říci, že se jedná o kopii staršího díla z období Staré říše – dle gramatických konstrukcí. V jedné části písař uvádí lék na vlasy, který používali jeho předchůdci v období 6. dynastie (ca 2500 př. Kr.) Papyru věnovali značnou pozornost badatelé Ebbel a Wreszinski.

Ebersův papyrus obsahuje 875 různorodých receptů bez logického řazení. Jde o pojednání rázu farmakologického a terapeutického, obsahuje několik klinických popisů. 47 receptů reaguje na stanovenou diagnózu. Ebersův papyrus se významně zapsal do dějin medicíny – “Velkým pojednáním o srdci a močových cestách”. Papyrus obsahuje mnoho zaklínadel, která byla vyslovována proti démonům způsobujícím onemocnění.

V Ebersově papyru se uvádí, že srdce je centrem krevního oběhu a řídí velké množství cév. Tyto cévy pak vedou a odvádějí tekutiny do a ze všech částí těla – krev, slzy, moč a sperma. V papyru jsou detailizovány i mentální poruchy – deprese a demence. Popisy obou těchto poruch napovídají o tom, že Egypťané posuzovali mentální a psychické onemocnění jedním a tím samým způsobem. Papyrus dále obsahuje kapitoly o antikoncepčních metodách, diagnózu těhotenství a další gynekologické záležitosti, střevní onemocnění a parazity, oční a kožní problémy, stomatologii a operativní léčbu abscesů a nádorů, kosti a léčbu popálenin.

Příklad léčby – “Mrtví strachem”

Strava vojáků a špatná hygiena bezesporu zavinily šíření průjmových onemocnění. V terénu se lze těžko řídit dietetickými radami, jako např. nepít zteplalé pivo, nejíst příliš syrové maso… Způsob léčby sumarizuje Ebersův papyrus ve dvou paragrafech nazvaných “průjem” a “nový recept na krvavý průjem”. Je tu předpis na čerstvé těsto, které se má polknout. Jde o chlebové těsto z pšenice dvouzrnky a dále z pšenice a ječmene rozpuštěné v mléce: “rostlina (džaret) čerstvá – 1/8, těsto čerstvé – 1/8, tuk, olej/med – 1/4, vosk – 1/16, voda – 25 ro. Uvařit a jíst čtyři dny po sobě.” Rostlina (džaret) je označení pro semeno svatojánského chleba široce využívaného ve fyzioterapii právě pro léčbu průjmů.