Včela byla ve starověkém Egyptě posvátná

Včelám byl ve starověkém Egyptě přisuzován velký náboženský a duchovní význam. Byly spojovány s královskou hodností. Tak jako některá další zvířata i včela byla ve starověkém Egyptě posvátná. Už v roce 3 500 př.n.l. byla včela symbolem vládce Dolního Egypta. Symbolem vládce Horního Egypta byl rákos. V záznamech lze nalézt mnoho příkladů včelích hieroglyfů, stejně jako hieroglyfy pro med a včelaře.

Nejméně 4 500 let vyrábějí Egypťané úly stejným způsobem – z trubek z hlíny nebo nilského bahna, často naskládaných na sebe. Tyto úly se přesouvaly nahoru a dolů po Nilu v závislosti na ročním období, což umožnilo včelám opylovat všechny sezónní květiny. Pro přesun těchto úlů, které byly naskládány do pyramid, byly postaveny speciální vory. Včely tak procestovaly celou délku Egypta. Tato tradice pokračuje dodnes.

Využití medu v Egyptě

Med ve starověkém Egyptě používali všechny třídy. Používal se ke slazení jídla, prevenci infekcí kladením na rány, až po placení daní. Byla nalezena jedna manželská smlouva, která uvádí: „Vezmu si tě za ženu a slibuji, že ti dodám ročně dvanáct sklenic medu.“ Med byl požadován jako pocta od dobytých zemí.

Med a vosk se používaly pro náboženské i praktické účely. Posvátná zvířata byla krmena koláčky oslazenými medem. Mumie byly někdy balzamovány v medu a sarkofágy byly často zapečetěny včelím voskem. Sklenice medu byly ponechány v hrobkách jako oběti za mrtvé, aby jim v posmrtném životě dali něco k jídlu.

Starověké rituály naznačují, že Egypťané dokonce věřili, že duše člověka měla podobu včely. Další rituál z Knihy „Am-Tuat“ neboli „Jiný svět“ srovnává hlasy duší s bzučením včel. Další rituál obsažený v „Solném magickém papyru“ popsal, že včely byly stvořeny ze slz samotného boha slunce Rea, o kterém Egypťané věřili, že je stvořitelem Země a moře. Reovo pravé oko bylo slunce, jeho levé oko byl měsíc a způsobil zaplavení Nilu.