Cheopsova pyramida – mistrovské dílo

Průkopníkem stavby pyramid byl Imhotep, legendární tvůrce Stupňovité pyramidy v Sakkáře. Tamní Džoserova pyramida měla vyzdvihnout duši zemřelého k nebeským mocnostem a vydržet navěky. Proto byl při její stavbě poprvé použit kámen místo tradičních cihel a dřeva. Cheopsova pyramida posunula hranice stavitelství zase o kus dál.

Architekti Cheopsovy pyramidy (Velké pyramidy) vycházeli ze starších zkušeností, stavěli však již “pravou” pyramidu. Měli v úmyslu zakrýt jednotlivé stupně a vytvořit z pyramidy dokonalý hladký jehlan namířený k nebesům. Vše začalo volbou místa.

Cheopsova pyramida – proč Gíza

Chufu (řecky Cheops), jeho vezír a hlavní architekt zvolili skalní plošinu v Gíze (dnes téměř nedílnou součást Káhiry) kvůli vápencovému podloží, které by mělo stavbu unést. Dalším důvodem byla i malá vzdálenost od vod Nilu, které při každoročních záplavách hodně stoupaly. Bylo důležité, aby se kamenné kvádry přivážené z někdy vzdálených lomů mohly vykládat z přepravních lodí co nejblíže staveništi.

Proto se Nefermaat se svým synem Hemiunem, architekti nazývaní “představení královských písařů a představení všech královských prací”, rozhodli vyhloubit kanál, kterým se těžké kamenné kvádry dovážely až k místu vykládky 300 metrů od staveniště. Zbylou vzdálenost bylo nutno překonat po cestě, která stoupala až na plošinu.

Zvolený pozemek byl vyrovnán, vyměřen a připraven na stavbu. Po dokončení tohoto základního úkolu přišli na řadu kněží, kteří stanovili orientaci budoucí stavby. Stěny Cheopsovy pyramidy musely bezpodmínečně směřovat na jednotlivé světové strany a rohy zase na severovýchod, severozápad, jihovýchod a jihozápad.

Přípravy na stavbu Cheopsovy pyramidy

Egypťané napřed na zem narýsovali půdorys pyramidy v reálné velikosti. Chufu (řecky Cheops) pak při slavnostním obřadu pod ochranou bohyně psaní a počítání Sešat zarazil do rohů kolíky. Tyto kolíky byly mezi sebou propojeny provazy. Délku každé strany stanovili starověcí architekti přesně na 440 loktů (tedy 230,38 metrů) a výšku spočítali na 146,60 metrů.

Aby bylo jisté, že pozemek je opravdu vodorovný, byly vykopány po obvodu budoucí pyramidy strouhy, které byly naplněny vodou. Po ustálení hladiny byla získána vodorovná plocha a podle té byl stesán celý prostor základů stavby. Chufu rozhodil hrst písku a slavnostně položil základní kámen. Stavba mohla začít.

Přístupový kanál Nilu byl vyhlouben podél západní strany údolí a ústil do prostoru přístavu na úpatí budoucí pyramidy. Tyto přípravné práce vyžadovaly hodně času a pracovní síly a musely se provádět v době, kdy vrcholily práce na polích, protože právě tehdy byla hladina Nilu nejníže. Nil byl v Egyptě hlavní dopravní cestou. Po jeho toku převážely lodě tisíce tun kamenů, které se použily při stavbě pyramidy. Pokud byla hladina řeky příliš nízko, využíval se k přepravě kanál.

Cheopsova pyramida – průběh stavby

Velká pyramida byla opravdu velká a tak nestačilo, aby se na ni pracovalo jen tři měsíce v roce během rozvodnění Nilu. Řemeslníci na staveništi pracovali po celý rok ve skupinách, které dohromady čítaly 30 000 osob. Lodě vystavěné ze dřeva libanonského cedru, považovaného za odolnější než akátové nebo sykomorové, přivážely svůj cenný náklad kamení. Cesta z Asuánu po proudu řeky trvala asi týden. Dělníci pak vytahovali kamenné kvádry vážící až 60 tun na dřevěných saních vzhůru na plošinu, kde se budovala pyramida.

O způsobu vytahování těchto obrovských kvádrů spolu soupeří dvě teorie. Podle jedné Egypťané využívali dřevěná polena, jimiž podkládali saně, které tahali na provazu. Podle druhé, možná správnější, bylo dřeva často nedostatek a navíc bylo příliš křehké, a proto dělníci tahali sáně po zemi namazané bahnem z Nilu.

Na staveništi převzali kamenné kvádry kameníci, kteří každý z nich opracovali měděnými sekáčky nebo měděnou pilkou. Kvádry pak pečlivě leštili brusným práškem z drceného křemene nebo dioritu. I přes velmi primitivní nástroje k sobě kamenné kvádry přiléhaly s přesností na půl milimetru! Kameníci věnovali mimořádnou pozornost opracování kamenů, které se používaly do vnějšího obložení. Používali olovnici a úhelník, aby všechny strany kostky byly dokonale hladké a rovné.

Záhady kolem využití ramp u Cheopsovy pyramidy

Největší záhadou Cheopsovy pyramidy zůstává její výstavba. Jak mohli Egypťané zvedat kamenné kvádry do výšky až 150 metrů. Nedochoval se o tom totiž žádný zápis, ale některé stopy nám umožňují předložit určitou teorii. Víme, že Egypťané využívali bahno z Nilu k „promazávání“ ramp. Tyto rampy se stavěly z neustále zvlhčovaných nepálených cihel, které vyráběli řemeslníci v dílnách v sousedství staveniště. Rampy neměly příliš vysoký sklon (maximálně 9 stupňů, jinak by totiž byly pro zlezení příliš strmé) a využívaly se k vytahování největších kvádrů, používaných ve spodní části pyramidy.

Rozpory přetrvávají v otázce umístění ramp. Podle některých názorů se spirálovitě obtáčely kolem pyramidy. Jiní se domnívají, že byly přímé a vedly čelně k jedné ze stěn. Podle první zmíněné verze se rampa budovala postupně spolu s pyramidou. Když se po dokončení pyramidy rampa odstraňovala, dělníci očišťovali kameny pyramidy od bahna, které zde zůstalo. Zároveň pyramidu pokrývali vrstvou jemného vápence z Tury, aby ve slunci znovu zazářila v plném lesku.

Pyramidy v Gíze jsou nejdokonalejší stavby, které v období Staré říše a období stavby pyramid Egypťané postavili.