Pyramida Ahmose I. – poslední pyramida faraona

Zakladatel 18. dynastie Ahmose I. stavěl monumenty i mimo Théby a Avaridu. Svoji pyramidu si nechal postavit v centru Usirova kultu – Abydu. Zbytky pyramidy byly objeveny v roce 1899 a v roce 1902 byla stavba identifikována jako pyramida Ahmose I. Většinu kamenů vnějšího obložení rozebrali jeho nástupci a použili na jiné stavby, což byl osud mnoha staveb starověkého Egypta.

Architekti pyramidu Ahmose I. postavili z písku a kamení a tvar určil až vnější plášť vápencového obložení. V době objevu se zachovaly první dvě řady původního vápencového obložení. Díky nim anglický egyptolog Arthur Mace určil sklon stěn pyramidy na 60°.

Pyramida Ahmose I. a její okolí

Pyramida byla součástí rozsáhlejšího komplexu. V bezprostřední blízkosti se nacházel chrám pyramidy (4), který sloužil pravděpodobně jako zádušní chrám. Východně od něj se nacházely dva menší chrámy (5 a 6). Jeden nese jméno hlavního strážce pokladny Neferpereta, který mimo jiné otevíral lomy v Tuře ke konci vlády tohoto faraona.

Poslední chrám (7) sloužil podle Marka Lehnera jako místo kultu královny Ahmose‑Nefertari. Ahmose-Nefertari byla dcera Sekenenre Taa (a tedy sestra Kamoseho a Ahmose I.). Titul velká královská manželka pak potvrzuje, že se provdala za svého bratra Ahmose I. a stala se matkou Amenhotepa I., za nějž také krátce vládla jako regentka.

Hrobka nebo kenotaf?

Není známo, jestli byl Ahmose I. v pyramidě pohřben, nebo zda pyramida sloužila jako symbolická hrobka (kenotaf) a faraon byl ve skutečnosti pohřben jinde. Vzhledem k tomu, že jádro pyramidy tvořil písek a kamení, není příliš pravděpodobné, že by se uprostřed pyramidy nacházela pohřební komora.

Pyramida Ahmose I. je poslední pyramidou faraona starověkého Egypta. Následující faraoni Nové říše z praktických i náboženských důvodů upustili a začali budovat síť hrobek v Údolí králů. Pyramidy byly spojeny se slunečním bohem Re, kterého v období Nové říše výrazně předčil Amon.