Ahmose I. – první faraon Nové říše

Vláda Ahmose I. spadá do druhé poloviny 16. století př.n.l. Jeho otcem byl Sekenenre Tao, který padl v bitvě s Hyksósy. Po jeho smrtiv nastoupil na trůn Kamose, který se ale vyhnání Hyksósů nedožil. A tak nastoupil na trůn Ahmose I. a založil 18. dynastii. Jeho vláda je počátkem období, které se nazývá Nová říše.

Během 25 let své vlády dokázal Ahmose I. definitivně vyhnat Hyksósy, znovu sjednotit Egypt a dát impuls rozvoji hospodářství. Jeho vládou začíná období, které se v historii starověkého Egypta označuje jako Nová říše, období rozmachu, v němž se Egypt stal světovou mocností.

Ahmose I. měl nastoupit na egyptský trůn v roce 1550 př.n.l., kdy jeho bratr Kamose zahynul na bitevním poli, když předtím zahájil říční tažení proti Hyksósům. Tehdy byl však ještě chlapec a tak se vlády ujala královská matka Ahhotep I. jako regentka. Boj s Hyksósy tak ustal na mrtvém bodě.

Válka s Hyksósy

Přibližně v jedenáctém roce své vlády se Ahmose I. pustil do boje proti Hyksósům. Nejprve získal Memfidu (Mennofer) a poté získal i poslední baštu nepřátel – jejich hlavní město Avaridu. Hyksósy pak hnal až do Palestiny a jejich odpor definitivně zlomil tím, že zničil i jejich týlovou základnu Šaruhén, která se nacházela jižně od Gazy. Boj to však nebyl zdaleka jednoduchý, obléhání trvalo celé 3 roky. Povzbuzen tímto úspěchem pustil se do dalšího tažení, během kterého dobyl Foínikii a jižní Sýrii a tak se jako první egyptský panovník dostal k břehům Eufratu.

Po vyhnání Hyksósů bylo třeba pojistit kontrolu nad středním Egyptem a dobýt zpět Núbii. To se mu podařilo během tří tažení. Zdůraznil svou nadvládu nad královstvím Kuš tím, že do Buhénu umístil nejvýznamnější egyptské správní centrum a jižně od města v Sai vystavěl první chrám v období Nové říše. Hlavní město ponechal v Thébách (Vasetu) a podporoval kult Amon-Rea, pod jehož standartou sjednotil zemi na úkor božstev středního a dolního Egypta.

Ahmose I. reorganizoval správu chrámů, převzal dohled nad trhem s obilím a výrazně se podepsal na oživení egyptského hospodářství zejména množstvím staveb, které budoval po celé zemi – v Karnaku, Abydu (Abedžu), Buhénu, Armantu, Memfidě (Mennoferu) a dalších lokalitách. Znovu otevřel doly a lomy, protože bylo třeba pokrýt zvýšenou poptávku po stavebním materiálu.

V době panování Ahmose I. žilo několik významných hodnostářů – nejznámějším je Ahmose, syn Abany. Byl to jmenovec faraona, který již v ranném věku velel královské lodi. Byl u všech velkých bitev Ahmose I. a vždy se vyznamenal odvahou a hrdinstvím. Jeho služby využíval jak Amenhotep I. tak i Thutmose I. Právě za vlády tohoto faraona vedl ještě – přes svůj pokročilý věk – tažení do Súdánu a Malé Asie.

Osudové ženy Ahmose I.

Ahmose I. byl Egypťany horlivě oslavován a uctíván ještě dlouho po své smrti (zemřel přibližně v roce 1518 př.n.l.). Byl pohřben v Dra Abú en-Naga, ale jeho zádušní kult byl udržován v Abydu (Abedžu).

Kromě panovníka zde byly uctívány také jeho babička Tetišeri a matka Ahhotep I. – dcera Taa I. Ahhotep se podílela na vládě svého manžela Sekenenre Taa II. a v Ahmosově mládí vládla sama jako regentka.

I Ahmosova manželka Ahmose-Nefertari se aktivně podílela na vládě. Pokaždé, když její manžel odjel do války stála sama v čele země a po jeho smrti vládla sama jako regentka za syna Amenhotepa I. Později se stala první Božskou manželkou Amona.

Manželky: Ahmose-Nefertari (dcera Sekenenre Taa a matka Amenhotepa I.); Ahmose-Sitkamose (dcera Kamoseho); Ahmose-Henuttamehu (sestra)