Dareios I. – králem vzdor osudu

Dareios I. vládl v letech 522 – 486 př.n.l. a pocházel z mladší větve achaimenovského rodu, která se od hlavní linie oddělila někdy v poslední třetině 7. století př.n.l. Jeho otcem byl Hystaspés (Vištáspa), dědem Arsamés (Aršáma) a praprapradědem Achaimenés (Hachámaniš), zakladatel dynastie. Do dějin se Dareios zapsal hlavně jako skvělý organizátor a stavitel, méně už jako zdatný vojevůdce, i když ani v tomto ohledu nebyl zdaleka neúspěšný. Dareiova cesta k moci ale nebyla vůbec snadná.

Povstání uvnitř říše

Dareios I. ještě neměl ani zdaleka vyhráno, protože v říši nyní vzplály četné revolty. Nejprve odpadl Elam a Babylón, kde se zmocnili vlády muži jménem Açina a Nidintubel, další nepokoje měly následovat. Za nejnebezpečnější pokládal Dareios povstání v Babylóně, neboť se tam vypravil osobně.

Jeho vojsko bez potíží překročilo Tigris, porazilo Nidintubela u Zazána při Eufratu a koncem roku 522 př.n.l. opanovalo Babylón. Açinovu vzpouru zatím zlikvidovali Dareiovi velitelé. V Elamu se ale situace ani poté neuklidnila. Jakýsi Martija zde usiloval o vládu a teprve Dareiovy hrozby Elamity přiměly, aby Martiju ještě před příchodem královského vojska zabili.

Mnohem vážněji se vyvíjela vzpoura v Médii, vedená Fravartišem, protože se k ní připojila většina médských jednotek ve vojsku. Dareios neměl na vybranou – musel Fravartiše stůj co stůj porazit, jinak by ztratil kontrolu nad centrálními oblastmi říše. Naštěstí pro něj skončila bitva u Kunduru Fravartišovým útěkem, čímž uhaslo další ohnisko odporu. V průběhu roku 521 př.n.l. zasahoval Dareios ještě v Arménii, Sagartii a dokonce i ve vlastní Persidě, kde revoltoval jistý Vahjazdáta, další falešný Smerdis. Všechna tato pozdvižení však skončila vítězstvím královských jednotek a popravami odbojníků.

Když Dareios v závěru roku potlačil i novou vzpouru v Babylóně zorganizovanou Arménem Arachou, rozhostil se v říši konečně klid. Dareios I. prosadil svou autoritu ve všech zemích, které kdysi spravoval Kambýsés. Říše kterou ovládl, byla rozlehlým státním útvarem, vůbec největším, jaký do té doby na Předním východě vznikl. Perské državy se táhly od Egypta a Malé Asie na Západě až k hranicím dnešního Afghánistánu a od toku Amudarji až po Perský záliv.