Kleopatře bylo 28 let, když se zbavila posledního nebezpečí – Ptolemaia XIV. a spoluvládcem se stal její syn Caesarion. Přitom mu strategicky dala dvě jména – Ptolemaios XV. Caesarion. Jménem Ptolemaios navázal na své předchůdce a rodinu Kleopatry, druhé jméno byl odkaz na jeho otce Gaia Julia Caesara.

Caesarion (Ptolemaios XV.) byl faraonem jen podle jména. Skutečnou moc (i vzhledem k jeho věku) si ponechala Kleopatra. Svůj vztah ke svému synovi přirovnávala Kleopatra ke vztahu egyptské bohyně Isis a jejího božského dítěte Hora.  Vyobrazení obou je nejlépe vidět v chrámu bohyně Hathor v Dendeře. Nachází se tam obří basreliéf zobrazující Kleopatru a Caesariona před bohy.

Caesarion a jeho nevlastní sourozenci

Kleopatra a Marcus Antonius budovali říši, kterou chtěli nechat svým dětem. Plánovali převzetí moci v Římě a její rozdělení mezi Caesariona a jejich tři děti. V roce 34 př.n.l. vydal Marcus Antonius a Kleopatra dekret “Donations of Alexandria”, kterým rozdělili země pod kontrolou Říma mezi Caesariona a jeho nevlastní sourozence (dvojčata Alexandra Hélia a Kleopatru Selene II . a Ptolemaia Philadelpha). Rodiči těchto dětí byli Kleopatra a Marcus Antonius.

  • Kleoaptra a Caesarion měli vládnout Egyptu, Kypru a Koilésýrii
  • Antonius oficiálně vyhlásil Caesariona jako legitimního manželského syna Kleopatry a Julia Caesara
  • Alexandros Hélios obdržel Arménii, Médii a Parthii, Ptolemaios Filadelfos Sýrii, Foiníkii a Kilikii
  • Kleopatra Seléné obdržela africké državy Egypta a Kyrénaiku

Tento akt byl jedním z hlavních důvodů války mezi Octavianem a Marcem Antoniem, která skončila bitvou u Actia.

Caesarion (Ptolemaios XV.)