Výzkumy ve Velké pyramidě

Velkou pyramidu postavil faraon 4. dynastie Chufu (řecky Cheops) zhruba 2 600 př.n.l. Stavěl ji prý jen proto, aby v ní byl pohřben, ale nikdy se v ní nenašela mumie ani jiný důkaz, jen cosi jako sarkofág mezi naprosto holými zdmi. Pyramida přitahovala mnoho badatelů a tak se nyní pojďme podívat na to, jak výzkumy ve Velké pyramidě probíhaly.

Výzkumy ve Velké pyramidě – chronologický přehled

Rok 1837 – ohromující nález

V roce 1837 se plukovník Howard Vyse zavřel na noc do Velké pyramidy a ráno přichází s ohromujícím nálezem. V jedné z odlehlých odlehčovacích komor nad královou komnatou stál přes několik kamenných bloků vzhůru nohama zarudlý nápis, ve kterém se dělníci sebe označují za přátele faraona přihlašují k autorství jakožto hrobky Chufuovy. Nápis vypadal velmi neuměle a byl psán různými druhy znaků, z nichž některé byly podle odborníků užívány až mnohem později. Mnozí egyptologové říkali, že se jedná o podvod, byl to však jediný důkaz pro stávající teorie a byl postupně jako důkaz přijat.

Rok 1872 – Královnina pohřební komora a dvě záhadné šachty

Královnina komora leží na svislé ose pyramidy. Je menší než králova a má sedlový strop, jehož nejvyšší místo je od podlahy vzdáleno něco přes 6m. Nikdy se v ní ale nenacházel sarkofág. Ve východní stěně je zajímavý, pečlivě vyhloubený výklenek, jehož průřez je koncipován stejně jako Velká galerie (chodba směřující do královy komnaty). Postupně – v pěti stupních – se schodovitě zužuje směrem k vrcholu. Celá královnina komora je dokonale obložena žulovými deskami, ale právě v roce 1872 jsou pod nimi objeveny vchody do dvou tunelů. Jedna deska byla mírně popraskaná a podle dutého zvuku poklepu jsou objeveny dvě šachty.

Rok 1984 – analýza horizontální pasáže ve vstupu ke královnině komoře

Architekti Jean Patric Goidin a Gilles Dormion z francouzské archeologické výpravy provádějí architektonickou analýzu horizontální pasáže ve vstupu ke královnině komoře. Jejich zjištění bylo pozoruhodné: “Při zjištěné konstrukci designu stěn horizontálního koridoru lze stěží jakkoliv zpochybnit skutečnost, že se za jeho zdmi nachází jedna nebo více dutin.” Povšimli si, že na jednom místě koridoru je použit jiný druh kamene. Chodba má v tomto místě jakýsi schod, jehož kameny (včetně těch, které toto místo obklopují) mají navíc ke zbytku chodby zcela odlišné opracování a velikost.

Rok 1986 – slibný vrt

Francouzský tým v květnu tohoto roku provedl mikrogravitační testy, které odhalily závažnou úchylku v hustotě masy pyramidy. Podle tohoto týmu “rozsah zajištěných fenoménů naznačuje, že jde o objemnou dutinu”. Za přítomnosti Francouzské komise pro elektrotechniku je v srpnu tohoto roku proveden vrt, který odhaluje vrstvu jemného bílého písku. “Nemůže být jakákoliv pochybnost o tom, že za zdmi horizontálního koridoru existuje jedna nebo více dutin”.

Rok 1987 – nový labyrint

Tým odborníků z univerzity Waseda v Tokiu prosvěcuje pyramidu elektronickými přístroji. Přitom se Japoncům podaří lokalizovat celý labyrint dosud neznámých chodbiček a komor. Egyptologové zatím ale tato měření neberou příliš vážně.

Zdroj: Magazín Epocha